Reklama

Kovanda: Premiér Fiala udělal kiks. Příspěvek na bydlení má limity

Petr Fiala
ČTK
Lukáš Kovanda

Premiér Petr Fiala se při včerejší tiskové konferenci dopustil zásadního „kiksu“. Slíbil totiž proplácet náklady na bydlení nad hranici třetiny příjmů domácnosti.

Reklama

To vláda skutečně činit může – a také v řadě případů činí (budeme-li zcela přesní, v Praze proplácí 35 procent, jinde 30 procent). Premiér však nedodal, že výše takové pomoci je legislativně zastropována. A to prostřednictvím takzvaných normativů. Pokud by pomoc od státu měla strop vzniklý na základě normativů převýšit, domácnost už se žádné pomoci nad rámec stropu nedočká, i když splňuje uvedenou podmínku a její náklady na bydlení tedy přesahují třetinu příjmů.

Normativ je finanční částka – horní limit – stanovený platnou legislativou. Zpravidla jej stanovuje vláda na kalendářní rok. Tato finanční částka se odvíjí od počtu osob domácnosti a od velikosti obce, kde daná domácnost bydlí (a od toho, zda jde o byt nájemní, nebo v osobním či družstevním vlastnictví). Takže například důchodkyně, říkejme jí Alena, samostatně žijící v nájmu ve vesnici s počtem obyvatel do 10 tisíc, má pro letošek legislativně stanovený normativ 6746 korun.

Petr Fiala

Utratíte za bydlení více než třetinu příjmu? Pak vám zbytek doplatí vláda, slibuje Fiala

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze je to 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.

Přečíst článek

Výši příspěvku na bydlení limituje normativ

Předpokládejme nyní, že naše důchodkyně Alena pobírá průměrnou výši penze. Ta letos v březnu v případě žen představovala 14 859 korun. Předpokládejme dále, že tato penze představuje veškerý čistý měsíční příjem domácnosti této seniorky Aleny.

Stát je ze zákona připraven prostřednictvím příspěvku na bydlení Aleně pomoci, jsou-li její náklady na bydlení vyšší než třetina příjmu příslušné domácnosti, to už víme. Třetinu uvedené částky 14 859 korun představuje suma 4458 korun. Pokud tedy seniorka Alena úřadu prokáže, že její náklady na bydlení (počítá se do nich nájem, energie, vodné a stočné a další příslušné poplatky) přesahují částku 4458 korun, má nárok na pomoc od státu. Ale výše této pomoci není neomezená, jak plyne z výroku premiéra Fialy.

Reklama

Výši pomoci totiž limituje právě normativ. Ten pro domácnost typu té, v níž v nájmu bydlí paní Alena (tedy v jednočlenné domácnosti v obci do 10 tisíc obyvatel), pro letošní rok vláda stanovila na již uvedených 6746 korun.

Jestliže – pro jednoduchost – činí náklady na bydlení paní Aleny celkem přesně 5000 korun (a splňují tedy podmínku, že jsou vyšší než třetina příjmu, protože 5000 > 4458), dostane paní Alena od státu plnou pomoc, protože její náklady na bydlení jsou i tak nižší než normativ (5000 < 6746). Dostane tedy 5000 - 4458 = 542 korun, neboť stát plně pokryje náklady na bydlení přesahující částku odpovídající třetině příjmu.

Pokud by náklady na bydlení paní Aleny ovšem činily 7000 korun, budou také pochopitelně splňovat podmínku, že jsou vyšší než třetina příjmu. Avšak zároveň by už přesahovaly legislativně daný normativ, tedy 6746 korun. Takže paní Alena by od státu dostala pomoc jen do výše právě tohoto normativu. Pomoc by tak činila 6746 - 4458 = 2288 korun.

Premiér Fiala včera hovořil tak, že by naší seniorce Aleně přišla pomoc od státu plně, tedy až do výše jejího nájmu, 7000 korun. Fiala totiž doslova uvedl, že „veškeré náklady nad 30 procent příjmu je stát připraven uhradit.“

Fiala tedy mylně sugeroval, že by Alena v našem příkladě, při nákladech na bydlení 7000 korun, získala 7000 - 4458 = 2542 korun (tedy o 254 korun více než nač má dle platné legislativy nárok, protože 2542 - 2288 = 254 korun). To je ale nesmysl. Protože Alena by se pak mohla domluvit s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, že jí stanoví – uměle – nájem takový, že její náklady na bydlení budou třeba 20 000 korun. Pokud by platilo, co včera říkal premiér, stát by ji v takovém případě musel proplatit 20 000 - 4458 = 15 542 korun. O tuto částku by se pak Alena podělila s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, takže by oba „podojili“ stát.

A záhy by si řekli, proč si nestanovit uměle nájem ještě vyšší, třeba 30 000 korun, vždyť nějaké zdůvodnění tak enormního nájemného se vždy najde…

Jestliže by všichni takhle stát „dojili“, ten by rychle zbankrotoval. Normativy tedy mají svůj smysl. Samozřejmě, tématem pro debatu je to, zda by nemohly být třeba i poměrně výrazně vyšší, zvláště když nyní tak vydatně zdražují energie. Ovšem bezbřehá pomoc státu bez ohraničení normativy, jak ji včera mylně předestřel premiér, je sci-fi.  

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme