Restaurace přijdou kvůli zpřísňování na tržbách o dalších pět miliard
Vlivem zpřísnění protipandemických opatření, kdy je ode dneška umožněn vstup do restaurací pouze očkovaným a lidem po covidu, přijdou do konce letoška jejich provozovatelé souhrnně nejspíše o pět miliard korun.
Poskytovatelé služeb či provozovatelé restaurací či hospod se obávají, že jim opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
Suma 76 miliard korun odpovídá průměrné měsíční ztrátě 6,3 miliardy korun oproti stavu bez pandemie. Nutno však říci, že lockdown se loni týkal jen některých měsíců, zejména pak března až května a října až prosince. Ztráta ale byla realizována zejména v těchto šesti měsících loňska. Ztráta v měsících poznamenaných lockdowny tedy v případě restaurací a hospod činila zhruba 10,5 miliardy korun měsíčně.
Vzhledem k proočkování většiny populace lze předpokládat, že opatření chystaná od příštího týdne, kdy se bude uznávat vstup třeba do restaurace pouze očkovaným a lidem do šesti měsíců po prodělání covidu, odradí od návštěvy provozovny jen menší část populace. Restaurace a hospody tak letos kvůli nyní chystanému zpřísnění v souhrnu přijdou zhruba o pět miliard korun, pokud v nezměněné podobě vydrží zpřísněná opatření až do konce letošního roku.
V Česku začnou v pondělí pro neočkované platit přísnější epidemická opatření. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) by proti antivaxerům zakročila razantněji. Chtěla, aby neočkovaní lidé mohli opustit bydliště jen v nezbytných případech. Uvedla to v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové.
Až zákaz vycházení. Schillerová by proti neočkovaným zakročila více
Leaders
Útraty obyvatel ČR za jídla a nápoje v restauracích, kavárnách či hospodách a dalších stravovacích zařízeních a za ubytování v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních klesly loni meziročně o bezmála 100 miliard korun. V roce 2019 tyto výdaje totiž činily 246,7 miliardy korun, loni však jen 147,3 miliardy, vyplývá z nově zveřejněných údajů Eurostatu.
Z uvedené sumy 147,3 miliardy korun činily loni útraty v restauracích a dalších stravovacích zařízeních 116,6 miliardy korun. V hotelích a dalších ubytovacích zařízeních obyvatelé ČR utratili zbývající část, tj. 30,8 miliardy.
Útraty obyvatel ČR v pohostinských provozovnách tak loni byly čistě nominálně nejslabší od roku 2008. Pokud vezmeme v potaz inflační znehodnocení české měny, k němuž průběžně dochází, byly naposledy útraty nižší v roce 1997. Tehdy činily 64,1 miliardy korun. Přitom po očištění o inflaci, která nastala mezi lety 1997 a 2020 odpovídá loňská suma výdajů 116,6 miliardy korun celkem 64,4 miliardy korun roku 1997.
Další lockdown se vznáší ve vzduchu. I díky proočkování většiny populace by měl být, dojde-li na něj, mnohem více zacílený než předchozí plošné uzávěry. Ekonomice způsobí šrám, snad zvládnutelný, největší ztráty však způsobuje dětem – těm už musíme zabránit, tvrdí ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank.
Lukáš Kovanda: Největší ztráty dalšího lockdownu plynou z uzavření škol
Názory
Výdaje obyvatel ČR za ubytovací zařízení (hotely, hostely či kempy, aj.), odpovídající tedy uvedené částce 30,8 miliardy korun, byly loni nominálně nejnižší od roku 2005. Reálně, po očištění o inflaci, však šlo o nejnižší výdaje od roku 1995, od kdy jsou data k dispozici.
Lze předpokládat, že nebýt pandemie, utratili by obyvatelé ČR loni díky pokračujícímu ekonomickému růstu a neutuchající prosperitě a růstu výdělků v pohostinských a ubytovacích zařízeních v ČR zhruba 260 miliard korun. Pandemie je tedy připravila o přibližně 113 miliard korun. O větší část z této sumy, zhruba 76 miliard, přišla pohostinská zařízení, o menší, odpovídající 37 miliardám, pak zařízení ubytovací.
Erteple, kobzole, či zemáky. Do poloviny 17. století se brambory objevovaly pouze na stolech boháčů jako vybraná pochoutka. Až posléze se staly především jídlem chudých. Popularitu potravině pocházející z Jižní Ameriky přinesly v moderní době třeba hranolky, a že nejde jen o přílohu teď ukazuje i nový podnik na pražské Pankráci. Ten se jmenuje jak jinak než Brambory.
Jídlo chudých? Nikoliv, nová restaurace na bramborách postavila koncept
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
