Politici kritizují migraci, firmy ale cizince potřebují
Programy politických stran před říjnovými sněmovními volbami hýří slovem migrace. Některá hnutí a strany ji odmítají či kritizují, ale realita je diametrálně odlišná: Cizinců v České republice léta přibývá a ve firmách a službách je jich potřeba dokonce ještě daleko víc.
Česko má už mnoho let demografický problém, protože počet obyvatel se pomalinku zvyšuje pouze kvůli přistěhovalectví. Jsme silně průmyslová a exportně orientovaná země, které se ekonomicky poměrně daří (u toho odhlédněme od koronavirových nesnází) a proto se nám nedostává pracovních sil. Bez „dovozu“ cizinců je to situace neřešitelná.
Problémem je, že politici se při kritice migrace vyjadřují nejasně a nerozlišují její různé podoby. Zatímco nelegální přistěhovalectví z konfliktních zemí může být skutečně bezpečnostním problémem, tak selektivní ekonomickou migraci zejména firmy a společnosti poskytující služby potřebují rozšířit.
Reálný stav je v současnosti takový, že společnosti ve stavebnictví, zemědělství, v průmyslu, ale například i nemocnice (tak životně důležité v době covidu) a firmy ve službách se bez menšího či většího počtu cizinců neobejdou. Některé by dokonce zkrachovaly, domácí pracovní síla není schopna potřeby a požadavky saturovat.
Stavebnictví, pohostinství, hotelnictví. V těchto a v řadě dalších segmentů české ekonomiky se firmy stále palčivěji potýkají s nedostatkem vhodné pracovní síly. Nejsou lidi. 
Lukáš Kovanda: Češi zpohodlněli, v některých odvětvích je nahrazují cizinci
Názory
Cizinců proto již delší dobu v Česku přibývá. Mění se ale nejenom jejich počet, ale také struktura. Podívejme se, odkud především přicházejí a kolik jich je.
Cizinců v Česku přibývá
Na konci roku 1986, tedy ještě za totalitního režimu, kdy nebylo možné volně cestovat a přistěhování bylo poměrně složité, zde podle údajů Českého statistického úřadu žilo 34 803 cizinců (za ty se počítají lidé bez českého, kdysi československého, občanství, kteří mají hlášený trvalý či přechodný pobyt).
Po revoluci se ale situace začala velmi rychle měnit.
V roce 1996 žilo v Česku 199 152 cizinců, o deset let později už 321 456 a před pěti lety 493 441 lidí jiné než české národnosti. Na konci minulého roku pak 634 790 a ke konci letošního června podle údajů zveřejněných na webu Ministerstva vnitra jejich počet vzrostl na 668 238. Číslo roste navzdory restrikcím v době koronaviru.
Majetek v hodnotě 100 a více miliard dolarů má v současnosti celkem deset lidí. Nejčastěji zakladatelé big tech firem.
Klub těch opravdu nejbohatších se za poslední rok rozrostl
Leaders
Za této situace firmy pořád hlásí, že trpí nejenom nedostatkem některých surovin či náhradních dílů, ale firmy hledají i kolem 320 tisíc pracovníků. Kde je vzít? Většina musí přijít z ciziny, migrace se nezastaví.
Od Ukrajiny dál na Východ
Asi nikoho nepřekvapí pořadí prvních pěti států, odkud se k nám cizinci stěhují (data ke konci června): Ukrajina (183 244), Slovensko (126 720), Vietnam (64 261), Rusko (45 488) a Polsko (20 805). Tyto počty by byly jiné, ale každý stát má s Českem rozdílné mezinárodní smlouvy.
Slováci a Poláci se sem mohou stěhovat jako členové EU volně, zatímco pro Vietnamce je to daleko složitější. Zajímavé je, že přes letošní bouřlivé a na první pohled hodně nepřátelské vztahy přibývají Rusové. Naopak v případě Poláků a Němců (20 799) počty už léta stagnují.
Trvale a celkem rychle se zvyšují počty Rumunů (teď 19 086 osob), Bulharů (18 245) a Mongolů (10 740). Proč? Je to pro firmy hodně levná pracovní síla.
Zájem o život v Česku mají rovněž Maďaři (9 485), Britové (9 470, brexit na počtech nic nezměnil), Kazaši (7 971), Číňané (7 901, těch nepřibývá), Bělorusové (7 825, dá se očekávat příliv), Američané (7 754) a Moldavané (6 638). U poslední národnosti je velký zájem u nás pracovat, což je důležitá informace pro firmy.
Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla, sdělilo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 50,1 miliardy korun.
Čistá pozice ČR se tenčí. Z rozpočtu EU získala o 39 miliard více, než zaplatila
Money
Pokud jde o státy, jejichž občané by chtěli ve větším počtu u nás pracovat, tak vzestupný trend je pozorovatelný u Indie, Filipín či Uzbekistánu.
Muslimů je málo
Část politiků opakovaně varuje především před migrací z muslimských států. To je skutečně problém zejména v některých západoevropských zemích, protože mnoho uprchlíků přichází nelegálně a není znám jejich bývalý život. Mohou to být i radikálové. Jenže muslimů je v Česku málo.
Občanů Sýrie zde žije 1 420, Egypťanů 1 379, Íránců 1 029, Pákistánců 774, Iráčanů 562, Afghánců 331 a občanů Libye jen 244. Česká republika má totiž velmi tvrdé zákony na udělování azylu uprchlíkům a ti proto míří jinam.
Zajímavé je, že ministerstvo vnitra pak ke konci června vykazuje i 2 občany Severní Koreje s přechodným pobytem.
Tak či tak, cizinců bude v Česku pořád přibývat, migrace nepoleví, protože firmy potřebují další a další pracovníky.
Posledních deset let se Petr Fejk držel v ústraní. Ikonický šéf pražské zoologické zahrady, který byl miláčkem médií, upadl v nemilost po angažmá v Českých drahách. Z pozice ombudsmana ho smetly informace o obřím platu, milionové odstupné pak zabilo jeho dlouho budovaný obraz. Fejk se poté držel stranou a rozvíjel podnikatelské plány. Všechno se však změnilo. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz vysvětluje, proč zmizel a proč se znovu objevuje.
Petr Fejk: Jsem hrdý a nepoddajný
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
