Reklama

Česku se dluh prodraží. Schillerová musí najít 740 miliard

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO)
ČTK
 ČTK

Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. To je o 12,3 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Ministerstvo o tom informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu.

Mírné zvýšení je zejména v důsledku zahájení výměnných operací, v rámci kterých ministerstvo odkupuje střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy splatné v roce 2022. „Skutečná výše však bude záviset na konečném hospodaření státního rozpočtu a realizovaných výměnných operacích či zpětných odkupech státních dluhopisů ve zbytku letošního roku,” uvedlo MF.

Dubnová strategie již zahrnovala novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 navyšující schodek státního rozpočtu z 320 miliard korun na 500 miliard korun.

Z korunové potřeby financování MF v průběhu prvního pololetí již pokrylo vydáváním a prodeji státních dluhopisů 409 miliard korun, tedy téměř 60 procent. Nadále bude pokračovat v emisní činnosti tak, aby zajistilo krytí její skutečné výše.

Celkový plánovaný rozsah jmenovité hodnoty hrubé emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu v roce 2021 klesl o 80 miliard korun proti čtvrtletní zprávě na minimální hodnotu 500 miliard korun. Důvodem bylo vyšší zapojení instrumentů peněžního trhu do krytí letošní potřeby financování než v minulých letech.

Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě.

Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. A bude hůř

České domácnosti čeká razantní zdražení elektřiny i zemního plynu. Za energie Češi při zohlednění odlišné kupní síly platí nejvyšší cenu v Evropě. A bude hůř. Fixace cen se domácnostem rozhodně vyplatí.

Přečíst článek

Reklama

Skutečná hodnota emisní činnosti však bude záviset zejména na hospodaření státního rozpočtu v průběhu druhé poloviny letošního roku a také situaci na domácím a zahraničních finančních trzích, uvedlo MF. Uvedená minimální hodnota emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů nezahrnuje prodeje státních dluhopisů v rámci výměnných operací, kdy ministerstvo odkupuje státní dluhopisy splatné v roce 2022, dodalo MF.

Ministerstvo plánuje znovuotevírání již vydaných emisí korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu se splatností od roku 2023 v závislosti na zájmu a poptávce dealerů. Dále MF plánuje vydání nové fixně úročené korunové emise se splatností od roku 2028 s cílem dosáhnout „vyhlazeného splatnostního profilu” státního dluhu v příslušných letech.

Nominální dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu.

Navyšování státního dluhu je nebezpečným krokem pro stabilitu veřejných financí, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Nekontrolované množení peněz podle něj povede k vyšší inflaci. „Peněžní zásoba roste tempem, jaké jsme v novodobé historii ještě nezažili, a bude zřejmě dále zrychlovat. V případě další vlny lockdownů se může dluh navýšit i o bilion korun,“ dodal.

Foto: ČTK

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme