Česku se dluh prodraží. Schillerová musí najít 740 miliard
Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. To je o 12,3 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Ministerstvo o tom informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu.
Mírné zvýšení je zejména v důsledku zahájení výměnných operací, v rámci kterých ministerstvo odkupuje střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy splatné v roce 2022. „Skutečná výše však bude záviset na konečném hospodaření státního rozpočtu a realizovaných výměnných operacích či zpětných odkupech státních dluhopisů ve zbytku letošního roku,” uvedlo MF.
Dubnová strategie již zahrnovala novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 navyšující schodek státního rozpočtu z 320 miliard korun na 500 miliard korun.
Z korunové potřeby financování MF v průběhu prvního pololetí již pokrylo vydáváním a prodeji státních dluhopisů 409 miliard korun, tedy téměř 60 procent. Nadále bude pokračovat v emisní činnosti tak, aby zajistilo krytí její skutečné výše.
Celkový plánovaný rozsah jmenovité hodnoty hrubé emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu v roce 2021 klesl o 80 miliard korun proti čtvrtletní zprávě na minimální hodnotu 500 miliard korun. Důvodem bylo vyšší zapojení instrumentů peněžního trhu do krytí letošní potřeby financování než v minulých letech.
České domácnosti čeká razantní zdražení elektřiny i zemního plynu. Za energie Češi při zohlednění odlišné kupní síly platí nejvyšší cenu v Evropě. A bude hůř. Fixace cen se domácnostem rozhodně vyplatí.
Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. A bude hůř
Názory
Skutečná hodnota emisní činnosti však bude záviset zejména na hospodaření státního rozpočtu v průběhu druhé poloviny letošního roku a také situaci na domácím a zahraničních finančních trzích, uvedlo MF. Uvedená minimální hodnota emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů nezahrnuje prodeje státních dluhopisů v rámci výměnných operací, kdy ministerstvo odkupuje státní dluhopisy splatné v roce 2022, dodalo MF.
Ministerstvo plánuje znovuotevírání již vydaných emisí korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu se splatností od roku 2023 v závislosti na zájmu a poptávce dealerů. Dále MF plánuje vydání nové fixně úročené korunové emise se splatností od roku 2028 s cílem dosáhnout „vyhlazeného splatnostního profilu” státního dluhu v příslušných letech.
Nominální dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu.
Navyšování státního dluhu je nebezpečným krokem pro stabilitu veřejných financí, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Nekontrolované množení peněz podle něj povede k vyšší inflaci. „Peněžní zásoba roste tempem, jaké jsme v novodobé historii ještě nezažili, a bude zřejmě dále zrychlovat. V případě další vlny lockdownů se může dluh navýšit i o bilion korun,“ dodal.
Foto: ČTK
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
