Déšť na objednávku se zkoumá všude ve světě, největší má být v Číně
Poručit dešti nechtěli jen komunisté, ale zkoušejí to i vědci – vždyť zemědělci i vodohospodáři by správně vyvolaný déšť přivítali. Uměle jej spustit opravdu jde, ale pořád s problémy. Nově se výzkum hodně soustřeďuje na vyvolání sněžení v zimě, aby sněhová pokrývka vydržela a dlouho uvolňovala vodu do krajiny.
Většina pilotů je vedena k tomu, aby se bouřce vyhnuli. Parta na regionálním letišti v malém městečku Bowman v americkém státě Severní Dakota dělá pravý opak: čeká na špatné počasí a létá přímo k bouřkovým mrakům. Z jejich okrajů pak do nich vystřeluje zrnka jodidu stříbrného. Když se vše povede, na zrníčka se naváže vodní pára a výsledkem jsou dešťové kapky dopadající na zem. Ideálně se tak na pole dostane více srážek, než by z mraku mohlo napršet za běžných okolností. Také když meteorologové varují, že blížící se oblačnost hrozí vznikem krupobití, které by mohlo zničit úrodu, letadla k ní rychle zamíří, aby včas vyvolala déšť nebo spustila kroupy ještě malých, méně nebezpečných velikostí.
Projekt v Severní Dakotě připravuje společnost Weather Modification a podobné probíhají v dalších sedmi amerických státech a v některých částech Kanady. I v nich však, jak poznamenává list Christian Science Monitor, existují oponenti, jimž se tyto akce v některých oblastech podařilo zakázat. Vysvětlují to tím, že jde o pokus hrát si na Boha, nebo že výsledky nejsou prokázané – a to přesto, že třeba právě stát Severní Dakota tento program podporuje už 46 let...
Existuje i další argument: tento postup přidává v suchých oblastech vláhu jedněm, ale ubírá ji druhým, jimž už tato voda z mraků spadnout nemůže. A to hraničí třeba se soudními spory.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Opatrní právníci
Umělé vyvolání deště vychází z poznání, jak vodní srážky vznikají. Vodní pára se sráží na kondenzačních jádrech, což jsou obvykle prachové částice v ovzduší. Tím se narušuje stabilita mraků, vodní pára se mění v ledové krystalky, které padají dolů a podle vnější situace se z nich stávají dešťové kapky, sněhové vločky anebo kroupy.
Už ve čtyřicátých letech 20. století v laboratořích americké společnosti General Electric pracovali Irving Langmuir (nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1932) a Vincent Schaefer. Prokázali, že přirozená kondenzační jádra se dají uměle nahradit kousíčky suchého ledu (pevného oxidu uhličitého zchlazeného na teplotu zhruba minus 80 stupňů Celsia). Později se ke stejnému účelu začaly obvykle používat praktičtější krystalky jodidu stříbrného.
Technici usilovně hledají řešení, jak pohánět nákladní automobily něčím jiným než spalovacím motorem. Zajímavou inspiraci pro ně představují elektrické lokomotivy nebo třeba trolejbusy. 
Zvítězí elektrifikovaná dálnice nad naftou?
Zprávy z firem
V listopadu 1946 nad státem New York výzkumníci rozptýlili do oblaku tři kilogramy kousků suchého ledu. Z mraku se během pár minut začal sypat sníh. Pokusy vyvolaly nejsilnější sněžení té zimy. Pak je zastavili právníci General Electric, protože se báli žalob. V šedesátých a sedmdesátých letech americké letectvo uměle vyvolávalo déšť nad Vietnamem, aby se severovietnamští bojovníci nemohli přesunovat po blátivých stezkách. Také v tehdejším Sovětském svazu se takto „rozpouštěly“ mraky, které hrozily, že pokazí plánované manifestace.
Stále však platilo, že umělé částice musí do mraku dopravit letadla či rakety ve chvíli, kterou je obtížné odhadnout. Pokud srážky někde způsobily nechtěné problémy, nebylo jaksi možné si ve válečné oblasti či v komunistickém státě stěžovat.
Hořáky pro sněžení
V posledních letech se výzkumy zase oživily. Loni například Katja Friedrichová z Coloradské univerzity v Boulderu s kolegy z dalších institucí publikovala velkou studii v odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. I oni rozprašovali z letadla do mraků jodid stříbrný, a to nad Skalnatými horami. Zkoušeli různé manévry letadla, využívali snímky z meteorologických i z mobilních radarů. Potvrdili, že se sněžení vyvolat dá, ale jeho intenzitu stejně nedokázali předvídat. Nedařilo se ani „zaměřit“ postup tak, aby sníh dopadl tam, kde by ho dobře využili lyžaři.
V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování. 
Lukáš Kovanda: Energetická chudoba hrozí více než třem milionům Čechů
Názory
Některé další výzkumy ve světových laboratořích financují vysušené Spojené arabské emiráty. Ovšem opravdu ve velkém se do pokusů pustila Čína. Donedávna spíše na lokální úrovni – protiletecká děla či raketomety na nákladních autech do mraků vystřelují jodid stříbrný a vytvářejí déšť potřebný pro zavlažování. V době olympiády v roce 2008 se tak Peking chránil před deštěm.
To, co se děje teď, je však o pořádný kus dál. Na hřebenech Tibetské náhorní plošiny se umisťují hořáky, které vytvářejí sloupce horkého vzduchu, jež vynesou částečky jodidu stříbrného k letícím mrakům. Podle hongkongského listu South China Morning Post má takových hořáků v příštích letech fungovat až několik desítek tisíc. Díky nim podle očekávání napadne v celé rozsáhlé okolní oblasti více sněhu, který pak dá řekám, jež tam pramení, nějakých deset bilionů litrů vody ročně navíc.
Jodid stříbrný sice podle laboratorních studií ve vyšších koncentracích zpomaluje růst rostlin, ale v tom prý nebude problém – po pěti stech letech velkého tibetského ovlivňování počasí by se mohl na zemi shromáždit jediný gram jodidu stříbrného na území o velikosti basketbalového hřiště.
Jestliže si však sněhové srážky záměrně zachytí Čína v jedné oblasti, nespadnou jinde a voda bude samozřejmě chybět tam. Na to zatím žádný výzkum není, takže se teprve uvidí, co to vlastně udělá a zda konečný výsledek nebude podobný pocitu zmoklé slepice.
Spojení značky volnočasové obuvi Crocs s firmou Dow, která se specializuje na výrobu ekologických materiálů, se výrobci barevných plastových bot už teď bohatě vyplácí. Akcie firmy přidávají téměř 15 procent. Tento růst zvýšil výnos akcií od počátku roku na 145 procent.
Zelenější Crocsy si na burze došly pro historické maximum
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
