Reklama

Déšť na objednávku se zkoumá všude ve světě, největší má být v Číně

Věda a byznys Josefa Tučka
Petr Svoboda / Newstream
Josef Tuček

Poručit dešti nechtěli jen komunisté, ale zkoušejí to i vědci – vždyť zemědělci i vodohospodáři by správně vyvolaný déšť přivítali. Uměle jej spustit opravdu jde, ale pořád s problémy. Nově se výzkum hodně soustřeďuje na vyvolání sněžení v zimě, aby sněhová pokrývka vydržela a dlouho uvolňovala vodu do krajiny.

Většina pilotů je vedena k tomu, aby se bouřce vyhnuli. Parta na regionálním letišti v malém městečku Bowman v americkém státě Severní Dakota dělá pravý opak: čeká na špatné počasí a létá přímo k bouřkovým mrakům. Z jejich okrajů pak do nich vystřeluje zrnka jodidu stříbrného. Když se vše povede, na zrníčka se naváže vodní pára a výsledkem jsou dešťové kapky dopadající na zem. Ideálně se tak na pole dostane více srážek, než by z mraku mohlo napršet za běžných okolností. Také když meteorologové varují, že blížící se oblačnost hrozí vznikem krupobití, které by mohlo zničit úrodu, letadla k ní rychle zamíří, aby včas vyvolala déšť nebo spustila kroupy ještě malých, méně nebezpečných velikostí.

Projekt v Severní Dakotě připravuje společnost Weather Modification a podobné probíhají v dalších sedmi amerických státech a v některých částech Kanady. I v nich však, jak poznamenává list Christian Science Monitor, existují oponenti, jimž se tyto akce v některých oblastech podařilo zakázat. Vysvětlují to tím, že jde o pokus hrát si na Boha, nebo že výsledky nejsou prokázané – a to přesto, že třeba právě stát Severní Dakota tento program podporuje už 46 let...

Piloti ze společnosti Weather Modification v Severní Dakotě připevňují na křídlo letadla rakety, jimiž vnesou do mraku jodid stříbrný, aby způsobil déšť. National Science Foundation, USA

Existuje i další argument: tento postup přidává v suchých oblastech vláhu jedněm, ale ubírá ji druhým, jimž už tato voda z mraků spadnout nemůže. A to hraničí třeba se soudními spory.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Opatrní právníci

Umělé vyvolání deště vychází z poznání, jak vodní srážky vznikají. Vodní pára se sráží na kondenzačních jádrech, což jsou obvykle prachové částice v ovzduší. Tím se narušuje stabilita mraků, vodní pára se mění v ledové krystalky, které padají dolů a podle vnější situace se z nich stávají dešťové kapky, sněhové vločky anebo kroupy. 

Reklama

Už ve čtyřicátých letech 20. století v laboratořích americké společnosti General Electric pracovali Irving Langmuir (nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1932) a Vincent Schaefer. Prokázali, že přirozená kondenzační jádra se dají uměle nahradit kousíčky suchého ledu (pevného oxidu uhličitého zchlazeného na teplotu zhruba minus 80 stupňů Celsia). Později se ke stejnému účelu začaly obvykle používat praktičtější krystalky jodidu stříbrného. 

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvítězí elektrifikovaná dálnice nad naftou?

Technici usilovně hledají řešení, jak pohánět nákladní automobily něčím jiným než spalovacím motorem. Zajímavou inspiraci pro ně představují elektrické lokomotivy nebo třeba trolejbusy.

Přečíst článek

V listopadu 1946 nad státem New York výzkumníci rozptýlili do oblaku tři kilogramy kousků suchého ledu. Z mraku se během pár minut začal sypat sníh. Pokusy vyvolaly nejsilnější sněžení té zimy. Pak je zastavili právníci General Electric, protože se báli žalob. V šedesátých a sedmdesátých letech americké letectvo uměle vyvolávalo déšť nad Vietnamem, aby se severovietnamští bojovníci nemohli přesunovat po blátivých stezkách. Také v tehdejším Sovětském svazu se takto „rozpouštěly“ mraky, které hrozily, že pokazí plánované manifestace. 

Stále však platilo, že umělé částice musí do mraku dopravit letadla či rakety ve chvíli, kterou je obtížné odhadnout. Pokud srážky někde způsobily nechtěné problémy, nebylo jaksi možné si ve válečné oblasti či v komunistickém státě stěžovat.

Hořáky pro sněžení

V posledních letech se výzkumy zase oživily. Loni například Katja Friedrichová z Coloradské univerzity v Boulderu s kolegy z dalších institucí publikovala velkou studii v odborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. I oni rozprašovali z letadla do mraků jodid stříbrný, a to nad Skalnatými horami. Zkoušeli různé manévry letadla, využívali snímky z meteorologických i z mobilních radarů. Potvrdili, že se sněžení vyvolat dá, ale jeho intenzitu stejně nedokázali předvídat. Nedařilo se ani „zaměřit“ postup tak, aby sníh dopadl tam, kde by ho dobře využili lyžaři.

Dukovany

Lukáš Kovanda: Energetická chudoba hrozí více než třem milionům Čechů

V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.

Přečíst článek

Některé další výzkumy ve světových laboratořích financují vysušené Spojené arabské emiráty. Ovšem opravdu ve velkém se do pokusů pustila Čína. Donedávna spíše na lokální úrovni – protiletecká děla či raketomety na nákladních autech do mraků vystřelují jodid stříbrný a vytvářejí déšť potřebný pro zavlažování. V době olympiády v roce 2008 se tak Peking chránil před deštěm.

To, co se děje teď, je však o pořádný kus dál. Na hřebenech Tibetské náhorní plošiny se umisťují hořáky, které vytvářejí sloupce horkého vzduchu, jež vynesou částečky jodidu stříbrného k letícím mrakům. Podle hongkongského listu South China Morning Post má takových hořáků v příštích letech fungovat až několik desítek tisíc. Díky nim podle očekávání napadne v celé rozsáhlé okolní oblasti více sněhu, který pak dá řekám, jež tam pramení, nějakých deset bilionů litrů vody ročně navíc.

Čínský hořák, z něhož sloupec horkého vzduchu vynáší částečky jodidu stříbrného k letícím mrakům, aby vyvolaly sněžení. Roztávající sníh pak může dlouhodobě zásobovat vodou řeky. Administrativa oblasti Maduo

Jodid stříbrný sice podle laboratorních studií ve vyšších koncentracích zpomaluje růst rostlin, ale v tom prý nebude problém – po pěti stech letech velkého tibetského ovlivňování počasí by se mohl na zemi shromáždit jediný gram jodidu stříbrného na území o velikosti basketbalového hřiště.

Jestliže si však sněhové srážky záměrně zachytí Čína v jedné oblasti, nespadnou jinde a voda bude samozřejmě chybět tam. Na to zatím žádný výzkum není, takže se teprve uvidí, co to vlastně udělá a zda konečný výsledek nebude podobný pocitu zmoklé slepice.

Výzkum umělého vyvolání deště finančně podporují například vysušené Spojené arabské emiráty. UAE Research Programme for Rain Enhancement Science

Crocs

Zelenější Crocsy si na burze došly pro historické maximum

Spojení značky volnočasové obuvi Crocs s firmou Dow, která se specializuje na výrobu ekologických materiálů, se výrobci barevných plastových bot už teď bohatě vyplácí. Akcie firmy přidávají téměř 15 procent. Tento růst zvýšil výnos akcií od počátku roku na 145 procent.

Přečíst článek

Reklama

Související

Pražman, ilustrace

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme