Vystresovaný manažer? Indičtí lékaři učí Čechy, co s tím

Manažeři dnes pracují s větším objemem dat, rozhodnutí a technologických podnetů než kdykoli předtím. Umělá inteligence zrychluje tempo práce, člověk však potřebuje regenerovat stejně jako před desítkami let. Pomáhají regenerační pobyty či programy jako tradiční indická ajurvéda.

Manažeři dnes pracují s větším objemem dat, rozhodnutí a technologických podnětů než kdykoli předtím. Umělá inteligence zrychluje tempo práce, člověk však potřebuje regenerovat stejně jako před desítkami let. Výzkumy potvrzují, že dlouhodobý stres ovlivňuje nejen zdraví, ale také schopnost dělat kvalitní rozhodnutí. Regenerovat v prostředí, které neustále vytváří nové podněty, je stále náročnější. Odborníci proto upozorňují na význam pravidelného vystoupení z každodenního pracovního tempa a vytvoření podmínek, ve kterých může organismus obnovit energii, zklidnit nervový systém a podpořit přirozenou regeneraci. Na to sází ajurvédský program Resortu Svatá Kateřina na Vysočině.

Areál uprostřed lesů, bez běžné automobilové dopravy a městského hluku propojuje pobyt v přírodě, pohyb, kvalitní spánek, wellness a principy ajurvédy. Tam se přetíženým českým manažerům věnují specialisté původem z Indie. Za programem stojí tým lékařů, terapeutů a kuchařů z indické Keraly, kteří do resortu přijíždějí ve spolupráci s prestižní Kairali Ayurveda Group - jednou z nejuznávanějších ajurvédských klinik v Indii. Program nestojí na jednorázových procedurách, ale na kombinaci lékařské konzultace, individuálně nastaveného životního stylu, výživy, pohybu, regenerace a kvalitního spánku.

Indický ajurvédský lékař Dr. Sanjay Das staví svá doporučení na jednoduchých, ale důsledně dodržovaných návycích: „Ideálně byste měli jíst dvě hlavní jídla denně a mezi nimi dodržovat pauzu 4 až 5 hodin.“ Hlavní jídlo doporučuje zařadit mezi 12. a 14. hodinou, kdy je trávení nejsilnější. Večeře by měla být lehčí a ideálně mezi 18. a 20. hodinou.

Jedním ze základních principů je také takzvané pravidlo 75 procent. Pokud je žaludek „stoprocentně plný“, člověk by měl podle ajurvédy sníst přibližně 75 procent kapacity, aby podpořil trávení a organismus zbytečně nezatížil.

Součástí každodenního režimu je také začínat den sklenicí teplé vody, upřednostňovat čerstvě připravená teplá jídla a respektovat přirozený denní rytmus včetně kvalitního spánku.

Ajurvéda není to, co si většina lidí myslí

Ajurvédu dodnes provází řada stereotypů. Dr. Nimi Rageshkumar, která vede ajurvédské konzultace v Resortu Svatá Kateřina, upozorňuje, že jedním z nejčastějších je představa, že ajurvédská strava znamená indickou kuchyni. „Ajurvédská strava neznamená indickou kuchyni. Ajurvéda doporučuje využívat lokální, sezónní a čerstvé suroviny.“ Proto pracuje s tím, co je dostupné v prostředí, kde člověk žije, a jídelníček přizpůsobuje jeho zdravotnímu stavu, životnímu stylu i aktuálním potřebám.

Stejně tak odmítá představu, že jde o krátkodobou dietu. Cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelné návyky, které podporují zdraví i přirozenou rovnováhu organismu.

Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy

Enjoy

Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.

Petra Martínková

Přečíst článek

Nové formy wellbeingu

Poznatky v oblasti práce a nadměrného zatížení v poslední době přibývají. Podle analýzy společnosti Gallup nízká angažovanost zaměstnanců připravuje světovou ekonomiku přibližně o 10 bilionů dolarů ročně, což představuje zhruba 9 procent světového HDP.

Výzkum Deloitte Global Human Capital Trends 2024 ukázal, že příznaky vyhoření přiznává 53 procent manažerů. Dlouhodobé přetížení přitom neovlivňuje jen zdraví. Podepisuje se také na schopnosti soustředit se, strategicky uvažovat, stanovovat priority nebo vést lidi.

Mozek pod dlouhodobým tlakem reaguje impulzivněji, hůře pracuje s prioritami a rychleji se unaví. To se promítá i do fungování firmy: vyčerpaní manažeři rozhodují pomaleji, častěji volí bezpečná řešení místo inovací a mají menší kapacitu vést týmy v období změn.

Pohled firem na péči o zaměstnance se začíná zásadně měnit. Firemní well-being už není jen o benefitech. Stále více jde o vytváření podmínek, které lidem pomáhají dlouhodobě udržet energii, zdravý nervový systém, odolnost vůči chronickému stresu a schopnost dělat kvalitní rozhodnutí. Technologie budou zrychlovat i nadále. Konkurenční výhodou firem nebude podle odborníků jen umělá inteligence. Budou jí lidé, kteří si i v rychle se měnícím pracovním prostředí dokážou zachovat energii, mentální odolnost a schopnost dělat kvalitní rozhodnutí.