Byznys halloweenských strašidelných domů raketově roste
Kdysi dávno jste mohli mít dům hrůzy v provozu jen den. Naplnili jste misku hrozny a vydávali je za oční bulvy, špagety pokojové teploty – to jsou vnitřnosti – oblékli jste pár přízračných kostýmů a ztlumili světla. Nyní však roste počet velkolepých domů hrůzy, které připomínají velkorozpočtové podívané v zábavních parcích či filmové a televizní produkce.
"Mnoho z nejlepších strašidelných domů v zemi má digitální ovládání show a animované rekvizity, které jsou pneumatické nebo elektrické," říká Chris Stafford, generální ředitel společnosti Thirteenth Floor Entertainment Group, která provozuje 18 různých strašidelných míst po celých USA, a dokonce zaměstnává technologiského ředitele. "Nyní se tržby pohybují v sedmimístných číslech,“ říká Stafford pro server BBC.
Oslavy Halloweenu jsou stále rozšířenější i v Evropě, přesto jim stále dominují USA, kde se svátek prodává jako zábava pro celou rodinu, říká Tom Arnold, profesor ekonomie na Robins School University of Richmond. Jeden z největších svátků konzumu je v USA podporován i masivním průmyslem strašidelných domů a hosté utrácejí každým rokem více a více.
Rok 1993 byl jednoznačně rokem amerického filmaře Stevena Spielberga. Ten rok totiž uvedl na plátna kin hned dva snímky, díky nimž se stal nesmrtelným. Větších poct se mu dostalo za Schindlerův seznam, za nějž později sklidil sedm Oscarů. Přitom snímek, který navždy změnil možnosti kinematografie byl až ten druhý. Jurský park. Od jeho premiéry dnes uplynulo třicet let. A tady je pár důvodů, proč jde o jeden z nejlépe zrežírovaných filmů všech dob. Kde jej můžete dnes vidět zdarma?
Jurský park měl premiéru před 30 lety. Spielberg jím změnil filmovou zábavu
Enjoy
Realizace domu hrůzy vyžaduje miliony. Za prvé, je třeba pozemek pro pořádání akce. Dalším bodem je unikátní scénář produkce. Náklady na platy a materiály, moderní osvětlení, technologie a speciálními efekty. Návštěvníci také musí mít kde zaparkovat, případně provozovatel musí dajistit odvoz autobusem. Důležitý je i marketing, koncese, alkohol a pojištění.
Když Jim Lorenzo, který provozuje Blood Manor v New Yorku, postavil na začátku 21. stioletí svůj strašidelný dům, stálo ho to asi 125 tisíc dolarů. Když jej před několika lety obnovil, přišla rekonstrukce již na milion dolarů. Blood Manor zaměstnává během Halloweenské sezóny 125 až 135 lidí, každou noc pracuje 60 až 95 lidí, včetně ostrahy, maskérů, kostymérek, herců, zvukařů, prodejců a dalších lidí Místo strachu, oblíbené mezi Manhattanity, za sezónu utrží 800 až 900 tisíc dolarů.
Pekelná zábava
Většina společností a organizací se na své akce připravuje po celý rok, ale strašidelné domy jsou zejména sezónním podnikem. Spoléhat se na to, že se náklady během krátké doby vrátí, může být riskantní.
Jsme ziskoví, ale výdaje přísně hlídáme. Jeho strašidelný dům byl nucen na pět dní zavřít během hurikánu Sandy, což narušilo podnikání. Covid-19 byla také rána. „Máme několik let, které se vydaří velmi dobře, a několik let krize,“ počítá Lorenzo. Pro sezónu 2023 je mezi lidmi stále dost peněz. Americký National Retail Foundation očekává, že příjmy z Halloweenu překročí 12 miliard dolarů. A i v další letech se očekává růst.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
