Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku.
Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky, a také Douglas Diamond a Philip Dybvig. Všichni tři ve svých akademických pracích demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA neboli Fedu totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers.
V mediálním stínu války na Ukrajině a evropské energetické krize se skrývá přízrak, jenž může dále přitížit i české ekonomice. Hrozba „tvrdého přistání“ čínského hospodářství. Podle nejnovějších prognóz totiž letos nelze vyloučit, že vykáže růst pod tříprocentní úrovní. To by sice stále bylo znatelně více, než o kolik vzroste česká ekonomika, nicméně plán pekingského politbyra byl pro letošek docela jiný: 5,5procentní růst.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Nafta v Česku může stát brzy opět kolem 50 korun na litr. Kartel OPEC prudce srazil těžbu a například banka Goldman Sachs čeká cenu 110 dolarů za barel, zatímco nyní se pohybuje kolem 90 dolarů, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž zpravidla více nejistí stran toho, co je čeká ve vzdálenější budoucnosti, než co je na spadnutí hned teď. Pokud tedy burzy děsí více nejbližší budoucnost, je to cosi právě „inverzního“, cosi nepřirozeného – je to panika, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Státní podnik Česká pošta od listopadu citelně zdraží zasílání dopisů i balíků. Nutí ji k tomu výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. Rostou také platové náklady.
Ceny pohonných hmot v ČR jsou poblíž svého dna, benzin podraží již tento týden. OPEC a Rusko totiž ve středu zřejmě rozhodnou razantně omezit těžbu ropy; delegáti se poprvé za 2,5 roku nečekaně sejdou osobně.
Nájmy v Česku citelně zdražují. Meziročně byly v září výše až o 30 procent. V Praze se průměrné nájemné pohybuje až kolem úrovně 400 korun za metr čtvereční a dá se očekávat, že cena nájemného dále poroste.
Ruský plynárenský gigant Gazprom nečekaně pozastavil dodávky plynu Itálii. Dále se tak stupňuje energetická krize EU.
Svaz průmyslu a dopravy ČR nepovažuje výsledky včerejšího energetického summitu v Bruselu za úspěch. „Slovo úspěch rozhodně nemůžeme za průmysl použít a nálada v mnoha firmách proto zůstává velmi napjatá,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.
V Bruselu se dnes ministři pro energetiku v čele s Jozefem Síkelou na ničem moc nedohodli. Prosazení zásadnějších návrhů brání nejednota, cena plynu ani elektřiny se tedy nesníží.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl dnes listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger v té souvislosti žádá záchranou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
