Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Největší evropskou firmou se dnes stal Novo Nordisk. Dánský výrobce léčiv překonal dosavadní jedničku, francouzské „impérium luxusu“ LVMH se značkami Louis Vuitton či Moët Hennessy.
Prezident Petr Pavel dosud neodepsal novelu zákona, která zpřísní pravidla předčasných penzí a zpomalí jejich valorizaci. Nicméně jeho váhání by nemělo nijak ovlivnit řádnou valorizaci důchodů v lednu 2024.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Spotřebitelská recese po půldruhém roce končí. Češi překonali dopady inflace a začínají už zase utrácet.
Zkrácení doby oddlužení, které v nejbližších měsících zamíří do poslanecké sněmovny, vnáší do ekonomického systému a vztahu mezi dlužníky a věřiteli další dávku morálního hazardu. Dlužníci budou ještě více zkoušet, co jim systém dovolí. Důsledky legislativní změny ale poneseme všichni, má totiž proinflační charakter.
Povinné ručení se od přelomu roku bude nově vztahovat také na elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry, zahradní traktory, a dokonce na motorová golfová vozítka. Prostě na všechna „pohybovadla“, jejichž konstrukční rychlost převyšuje 25 kilometrů v hodině. Jestliže ovšem mají hmotnost nad 25 kilogramů, bude se na ně povinnost ručení vztahovat už od konstrukční rychlosti vyšší než 14 kilometrů v hodině.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Ruská vojska okupovala další 2️⃣ vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Popiv Jar a Ivano-Darjivku, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na uskupení ukrajinských sil, které má obranu tohoto úseku fronty na starosti. Ruské síly mohou v příštích dnech vystupňovat své útoky, aby vytvořily příznivější podmínky pro jednání, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Skupina evropských lídrů dnes ve společném prohlášení vyjádřila pokračující 🤝 podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Informuje o tom agentura Reuters. Prohlášení evropských politiků bylo zveřejněno po pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se v pondělí 🤝 setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.
