V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Z letošní vrcholné klimatické konference OSN COP29 se stala hotová fraška. Nejde jen o to, že ji ignoruje celá řada hlav států. Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Od soboty v EU zůstanou již jen dvě země, které ve významnější míře potrubně odebírají ruský plyn, a to Slovensko a Maďarsko.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Běžný účet platební bilance České republiky skončil v září nečekaně v záporném pásmu, -8,7 miliardy korun. Negativní saldo nečekal žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Ve střední hodnotě svých odhadů čekali tito experti přebytek, a to ve výši 10,9 miliardy korun. Skutečný výsledek je tak o takřka 20 miliard horší.
Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska.
Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé v historii stojí přes 80 tisíc dolarů. Za růstem k novému rekordu jsou zejména naděje vkládané do Trumpovy administrativy.
Zkazky o „máselné krizi“ v Česku získávají oporu v číslech. Podle nejnovějších dat Eurostatu zdražuje máslo v Česku vůbec nejvýrazněji v celé EU. Letos v září jeho cena narůstala meziročně o 42,5 procenta, což bylo více než v kterékoli jiné zemi EU. Průměr za celou EU činil pouze 13,7 procenta meziročního cenového nárůstu.
