Výdejní boxy vstupují do další fáze. Firmy nacházejí společnou řeč s městy i mezi sebou
Výdejní boxy se posouvají od soutěže jednotlivých značek k propojenějším sítím. DPD ve své nabídce uvádí nejen vlastní Pickup Boxy, ale i Z-BOXy Zásilkovny, AlzaBoxy, GLS Boxy, One Box by Allegro nebo OX Point Boxy. DPD a GLS začaly sdílet boxové sítě, PPL využívá AlzaBoxy a otevřenější model dlouhodobě rozvíjí také Alza i Zásilkovna.
Výdejní boxy už nejsou jen rychlý způsob, jak si vyzvednout nákup z e-shopu. Z původně čistě komerční služby se během několika let stala infrastruktura, kterou denně využívají statisíce lidí. Teď se kolem ní začíná odehrávat další fáze: provozovatelé více řeší vztah s městy, sdílení kapacit i pravidla pro veřejný prostor.
Dobře je to vidět na Zásilkovně. Její Z-BOXy patří k nejviditelnějším zařízením v ulicích a firma se kvůli nim v minulosti dostala i do debaty o vizuálním smogu a vhodném umisťování boxů. Místo čistě obranné komunikace ale zvolila aktivnější přístup. Vlastním projektem začala objíždět města, vysvětlovat fungování Z-BOXů, sbírat připomínky samospráv a nastavovat s nimi praktičtější spolupráci.
Tento posun od veřejné debaty k partnerství s městy ocenila i oborová porota České ceny za PR – Lemur. Projekt Zásilkovny zaměřený na Z-BOXy získal první místo v kategorii firemní a krizové komunikace. Ukazuje to, že téma boxů už není jen logistická nebo obchodní otázka, ale také téma komunikace, urbanismu a vztahu firem s veřejným prostorem.
Boxy se propojují napříč značkami
Zásilkovna přitom není jediným hráčem, který hledá nový model. Celý trh se posouvá od soutěže jednotlivých značek k propojenějším sítím. DPD ve své nabídce uvádí nejen vlastní Pickup Boxy, ale i Z-BOXy Zásilkovny, AlzaBoxy, GLS Boxy, One Box by Allegro nebo OX Point Boxy. DPD a GLS začaly sdílet boxové sítě, PPL využívá AlzaBoxy a otevřenější model dlouhodobě rozvíjí také Alza i Zásilkovna.
Pro zákazníka je to poměrně jednoduchá změna. Neřeší tolik logo na boxu, ale to, jestli má místo po cestě z práce, u metra, v obci nebo poblíž domu. Pro města a obce může být sdílení ještě důležitější. Pokud se stejná kapacita využije efektivněji, nemusí v jednom místě stát několik zařízení různých provozovatelů vedle sebe.
Právě vztah k veřejnému prostoru je přitom jedním z hlavních témat současné debaty. Některé obce upozorňují, že boxy mohou při špatném umístění překážet chodcům, komplikovat bezbariérový pohyb nebo působit vizuálně rušivě. Odpovědí trhu je snaha pravidla sjednotit. Pod hlavičkou Asociace pro elektronickou komerci vznikl Kodex umisťování výdejních boxů, k němuž se připojili hlavní provozovatelé včetně Alzy, Allegra, DPD, GLS, Packety a PPL. Řeší mimo jiné bezpečnost, průchodnost, vzhled, provoz a komunikaci se samosprávami.
Vlastní pravidla už přijala také Praha. Ta nechce boxy z města vytlačit, ale jasněji určit, kde na městských pozemcích dávají smysl a za jakých podmínek. Jde o příklad přístupu, který může být pro další obce praktičtější než plošný zákaz nebo složitá povolovací agenda.
Od nákupů k veřejným službám
Výdejní boxy se zároveň postupně dostávají i mimo běžnou e-commerce. Od loňského léta si lidé mohou přes Portál dopravy požádat o nový řidičský průkaz a nechat si ho doručit do vybraných výdejních míst a boxů Balíkovny. Infrastruktura vybudovaná kolem online nakupování tak začíná nacházet využití i ve veřejných službách.
Do této situace vstupuje novela stavebního zákona, která otevřela otázku, zda mají být výdejní boxy zařazeny mezi drobné stavby. Ve Sněmovně jsou ale zároveň pozměňovací návrhy, které navrhují jejich vyjmutí z tohoto režimu. Spor tak není jen o boxy samotné, ale o způsob, jak regulovat rychle rostoucí službu: zda přes stavební administrativu, nebo spíše přes konkrétní pravidla pro umístění, sdílení kapacit a dohodu s městy.
Další vývoj tak nemusí stát na jednoduché volbě mezi volným růstem a tvrdou regulací. Příklady z posledních měsíců ukazují, že trh se posouvá směrem ke sdílení kapacit, jasnějším pravidlům a větší komunikaci se samosprávami. Pokud se tento přístup podaří udržet, mohou se výdejní boxy dál rozvíjet způsobem, který bude praktický pro zákazníky a zároveň přijatelný pro města i obce.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.