Výdejní boxy vstupují do další fáze. Firmy nacházejí společnou řeč s městy i mezi sebou
Výdejní boxy se posouvají od soutěže jednotlivých značek k propojenějším sítím. DPD ve své nabídce uvádí nejen vlastní Pickup Boxy, ale i Z-BOXy Zásilkovny, AlzaBoxy, GLS Boxy, One Box by Allegro nebo OX Point Boxy. DPD a GLS začaly sdílet boxové sítě, PPL využívá AlzaBoxy a otevřenější model dlouhodobě rozvíjí také Alza i Zásilkovna.
Výdejní boxy už nejsou jen rychlý způsob, jak si vyzvednout nákup z e-shopu. Z původně čistě komerční služby se během několika let stala infrastruktura, kterou denně využívají statisíce lidí. Teď se kolem ní začíná odehrávat další fáze: provozovatelé více řeší vztah s městy, sdílení kapacit i pravidla pro veřejný prostor.
Dobře je to vidět na Zásilkovně. Její Z-BOXy patří k nejviditelnějším zařízením v ulicích a firma se kvůli nim v minulosti dostala i do debaty o vizuálním smogu a vhodném umisťování boxů. Místo čistě obranné komunikace ale zvolila aktivnější přístup. Vlastním projektem začala objíždět města, vysvětlovat fungování Z-BOXů, sbírat připomínky samospráv a nastavovat s nimi praktičtější spolupráci.
Tento posun od veřejné debaty k partnerství s městy ocenila i oborová porota České ceny za PR – Lemur. Projekt Zásilkovny zaměřený na Z-BOXy získal první místo v kategorii firemní a krizové komunikace. Ukazuje to, že téma boxů už není jen logistická nebo obchodní otázka, ale také téma komunikace, urbanismu a vztahu firem s veřejným prostorem.
Boxy se propojují napříč značkami
Zásilkovna přitom není jediným hráčem, který hledá nový model. Celý trh se posouvá od soutěže jednotlivých značek k propojenějším sítím. DPD ve své nabídce uvádí nejen vlastní Pickup Boxy, ale i Z-BOXy Zásilkovny, AlzaBoxy, GLS Boxy, One Box by Allegro nebo OX Point Boxy. DPD a GLS začaly sdílet boxové sítě, PPL využívá AlzaBoxy a otevřenější model dlouhodobě rozvíjí také Alza i Zásilkovna.
Pro zákazníka je to poměrně jednoduchá změna. Neřeší tolik logo na boxu, ale to, jestli má místo po cestě z práce, u metra, v obci nebo poblíž domu. Pro města a obce může být sdílení ještě důležitější. Pokud se stejná kapacita využije efektivněji, nemusí v jednom místě stát několik zařízení různých provozovatelů vedle sebe.
Právě vztah k veřejnému prostoru je přitom jedním z hlavních témat současné debaty. Některé obce upozorňují, že boxy mohou při špatném umístění překážet chodcům, komplikovat bezbariérový pohyb nebo působit vizuálně rušivě. Odpovědí trhu je snaha pravidla sjednotit. Pod hlavičkou Asociace pro elektronickou komerci vznikl Kodex umisťování výdejních boxů, k němuž se připojili hlavní provozovatelé včetně Alzy, Allegra, DPD, GLS, Packety a PPL. Řeší mimo jiné bezpečnost, průchodnost, vzhled, provoz a komunikaci se samosprávami.
Vlastní pravidla už přijala také Praha. Ta nechce boxy z města vytlačit, ale jasněji určit, kde na městských pozemcích dávají smysl a za jakých podmínek. Jde o příklad přístupu, který může být pro další obce praktičtější než plošný zákaz nebo složitá povolovací agenda.
Od nákupů k veřejným službám
Výdejní boxy se zároveň postupně dostávají i mimo běžnou e-commerce. Od loňského léta si lidé mohou přes Portál dopravy požádat o nový řidičský průkaz a nechat si ho doručit do vybraných výdejních míst a boxů Balíkovny. Infrastruktura vybudovaná kolem online nakupování tak začíná nacházet využití i ve veřejných službách.
Do této situace vstupuje novela stavebního zákona, která otevřela otázku, zda mají být výdejní boxy zařazeny mezi drobné stavby. Ve Sněmovně jsou ale zároveň pozměňovací návrhy, které navrhují jejich vyjmutí z tohoto režimu. Spor tak není jen o boxy samotné, ale o způsob, jak regulovat rychle rostoucí službu: zda přes stavební administrativu, nebo spíše přes konkrétní pravidla pro umístění, sdílení kapacit a dohodu s městy.
Další vývoj tak nemusí stát na jednoduché volbě mezi volným růstem a tvrdou regulací. Příklady z posledních měsíců ukazují, že trh se posouvá směrem ke sdílení kapacit, jasnějším pravidlům a větší komunikaci se samosprávami. Pokud se tento přístup podaří udržet, mohou se výdejní boxy dál rozvíjet způsobem, který bude praktický pro zákazníky a zároveň přijatelný pro města i obce.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
