Obávané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele? Jen čtyři procenta firem ho plně zvládla
Největší výzvu představuje Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele ve firmách pro mzdovou agendu, ale zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT. Pouze čtyři procenta firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte.
Zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) firmy v České republice aktivně řeší, stabilní provoz je však zatím spíše výjimkou. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi 100 zaměstnavateli. Největšími překážkami nejsou neznalost nové povinnosti nebo obavy ze sankcí, ale technická připravenost systémů, jak potvrzuje 87 procent firem. Oslovení zaměstnavatelé zároveň upozorňují na metodickou nejasnost i rostoucí administrativní náročnost celého procesu. Naopak pouhá 4 procenta firem považují implementaci JMHZ za plně dokončenou. Podle průzkumu představuje JMHZ největší výzvu pro mzdovou agendu, významně však zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT. Deloitte oznámila výsledky průzkumu redakci newstream.cz v tiskové zprávě.
„Pro firmy dnes není největší výzvou pochopení samotné povinnosti, ale její každodenní fungování. Zaměstnavatelé narážejí na technické limity systémů, nejednoznačný výklad pravidel i zvýšené nároky na kapacity HR a mzdových týmů. Průzkum zároveň ukazuje, že JMHZ je pro řadu zaměstnavatelů prvním skutečným testem kvality jejich personálních a mzdových dat. Tam, kde byly procesy dlouhodobě digitalizované, probíhá implementace výrazně hladčeji. Podobně jako u jiných digitalizačních projektů veřejné správy bude klíčové, zda se podaří zajistit stabilní technické prostředí a konzistentní metodickou podporu,“ říká Lucie Dryáková, autorka průzkumu a manažerka v daňovém a právním oddělení Deloitte.
Jak vypadají první měsíce?
JMHZ bylo v České republice spuštěno do ostrého provozu 1. dubna 2026 a představuje jednu z nejvýznamnějších změn v oblasti mzdové a personální administrativy za poslední roky. Od 1. července mají navíc zaměstnavatelé povinnost přihlašovat nové zaměstnance do evidence ještě před okamžikem jejich nástupu. Společnost Deloitte zrealizovala průzkum mezi stovkou firem, který zjišťoval, jak zvládají první měsíce fungování nového systému a s jakými problémy se nejčastěji setkávají. Přestože většina zaměstnavatelů JMHZ už zavedla, téměř dvě třetiny respondentů stále řeší technické a procesní dopady implementace. Pouze čtyři procenta firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů.
Z pohledu vnímání nového způsobu reportingu převažuje u respondentů spíše opatrnost až mírná skepse. Více než 40 procent společností vnímá JMHZ především jako novou compliance povinnost a dalších 23 procent jej považuje za administrativní zátěž. Naopak více než pětina respondentů v něm vidí příležitost pro digitalizaci a efektivnější práci s daty. „Zaměstnavatelé začínají chápat, že JMHZ není pouze novým hlášením pro stát. Pro řadu firem se stalo prvním skutečným auditem kvality jejich personálních a mzdových dat,“ doplňuje Lucie Dryáková.
Průzkum také ukazuje jednu zajímavost, a sice že typ vnímaných výzev se liší v závislosti na velikosti zaměstnavatele. Zatímco velké společnosti narážejí hlavně na komplexitu systému, práci s rozsáhlými objemy dat a metodickou nejistotu, menší firmy čelí spíše základním technickým problémům a samotné schopnosti systém vůbec uvést do provozu.
V letošním roce dopadne na firmy legislativní novinka: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Hlášení budou muset podávat všichni, co mají zaměstnance, ale i brigádníky, dohodáře, varují daňoví experti Deloitte ČR Lucie Dryáková a Michal Czigle. Stát získá hodně podrobných údajů o firmách, uvidí například, kdo užívá švarcsystém, říkají experti v pořadu Newstream Byznys Talks. 
Hlášení státu budou muset posílat i bytová družstva, říkají experti z Deloitte
Newstream TV
Největší riziko představují technologie a kapacity
Za nejvýznamnější riziko označilo 87 procent oslovených firem technickou připravenost systémů. Více než 72 procent zaměstnavatelů současně upozorňuje na zvýšenou zátěž HR a mzdových týmů a dvě třetiny respondentů vnímají jako problém nejasnou metodiku a výklad pravidel.
Výraznou komplikací zůstává také kvalita a úplnost dat, kterou zmiňuje téměř 60 procent zaměstnavatelů. Naopak sankční rizika firmy zmiňují spíše okrajově, což naznačuje, že hlavní problém vidí v praktické implementaci systému.
Poradensko-technologická společnost Deloitte oznámila několik změn ve vedení svých klíčových oddělení v České republice a na Slovensku. Týkají se práva, auditu, daní i consultingu. Nové role získávají Jiřina Procházková, Miroslav Mayer, Marek Romancov a Jakub Höll.
Noví lídři v Deloitte. Firma posiluje právo, audit, daně i kyberbezpečnost
Zprávy z firem
Administrativy podle firem zatím neubývá
Průzkum také potvrdil, že navzdory původním očekáváním nepovažují firmy Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele za nástroj, který by v krátkodobém horizontu vedl ke snížení administrativy. Přibližně 60 procent respondentů očekává, že JMHZ v krátkodobém horizontu administrativní zátěž zvýší. Pouze 17 procent zaměstnavatelů věří, že nový systém povede ke snížení administrativy, zatímco téměř čtvrtina dotázaných si zatím netroufá dopady hodnotit.
Největší dopad má JMHZ na mzdovou agendu, jak v průzkumu uvádí 89 procent firem. Velmi citelný vliv má ovšem také na HR procesy (53 procent), agendu zaměstnanců ze zahraničí (35 procent), oblast IT (29 procent), reporting a kontroly (28 procent). JMHZ se tak v praxi stává tématem, které propojuje celou řadu firemních funkcí a vyžaduje jejich úzkou spolupráci.
Nestabilní datové systémy
Průzkum dále ukazuje, že praktická zkušenost firem s portálem ČSSZ pro zadávání počátečních dat není bezproblémová. I přesto však tři čtvrtiny z nich byly v doplnění údajů nakonec úspěšné. U více než poloviny oslovených firem se po počátečních komplikacích podařilo data doplnit. V 15 procentech případů se zaměstnavatelé obrátili na technickou podporu, která jim pomohla problém odstranit, naproti tomu desetina respondentů má opačnou zkušenost. Čtvrtina oslovených se potýká s opakovanými technickými problémy nebo nedostatečně funkční podporou. Pouze pět procent firem hodnotí fungování datového systému jako bezobtížné.
Ani připravenost interních systémů ve firmách nelze označit za ideální. Téměř 60 procent respondentů označuje své HR a mzdové systémy za vyhovující pouze s výhradami, zatímco plnou připravenost deklaruje pouze zhruba 15 procent. Stejné procento společností pak přiznává, že jejich interní systémy nejsou vůbec vyhovující. Firmy tak často fungují v režimu dočasných řešení, kompromisů a zvýšeného provozního zatížení.
Firmy chtějí praktickou pomoc, ne další teorii
Z otevřených odpovědí jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatelé již nehledají základní informace o JMHZ. Ve dvou třetinách případů požadují konkrétní doporučení pro řešení praktických situací. Dále nejčastěji zmiňují pomoc s identifikací slabých míst a rizik. Jen devět procent firem uvádí, že další podporu už nevyžaduje. Zaměstnavatelé též opakovaně upozorňují na nejasné pokyny či technické problémy systému, například komplikované opravy dat, nejasná chybová hlášení či nemožnost ověřit správnost již odeslaných údajů.
Evropský trh fúzí a akvizic se po slabším začátku roku začíná stabilizovat. Podle Deloitte M&A Indexu má ve druhém čtvrtletí v EU a Británii přibýt transakcí. Investoři ale dál pečlivě vybírají: peněz je na trhu dost, nejistoty ale přetrvávají. 
Deloitte: Peněz je na trhu dost. Kupci znovu hledají akviziční příležitosti
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
