Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pátek překonala psychologickou hranici 27 tisíc dolarů, poprvé od poloviny loňského června. Zatímco Fed do ekonomiky zběsile pumpuje dolary, aby nepokrachovaly další banky, bitcoin má našlápnuto k vůbec nejúspěšnějšímu týdnu za poslední více než dva roky. Jeho zhodnocení od pondělí tohoto týdne činí zhruba 25 procent.
Bitcoin vznikl v roce 2009, od té doby mnohokrát jeho cena vystřelila nahoru a zase dolů. Část lidí v něm vidí budoucnost finančního systému a zajištění svobodné společnosti. Pro druhé je to však v lepším případě pouhá spekulace, v tom horším podvod až Ponziho schéma. Tak či onak, kryptoměny již několik let čeří vody světa financí i technologií. Zeptali jsme se finančních expertů na kryptoměny, jak na bitcoin aktuálně nahlíží a jakou mu předpovídají budoucnost.
Kryptoměny dnes čelí silnému prodejnímu tlaku, cena nejznámější kryptoměny bitcoin spadla pod 20 tisíc dolarů (zhruba 447 tisíc korun). K poklesu cen už dříve přispěl pád americké kryptoměnové banky Silvergate, k napětí se pak dnes přidala i všeobecná nervozita na finančních trzích. Tržní hodnota všech zhruba 22 800 kryptoaktiv klesla pod hranici jednoho bilionu dolarů.
Mateřská společnost americké kryptoměnové banky Silvergate Capital se rozhodla ukončit její operace a zahájit její dobrovolnou likvidaci. Společnost Silvergate Capital Corporation to uvedla ve středu. Akcie banky po středečním uzavření burz odepsaly 35 procent. Podnik utrpěl ztráty po dramatickém kolapsu kryptoburzy FTX, a je tak další z řady obětí turbulencí na krpytoměnovém trhu.
Mladé, nové a atraktivní projekty přitahují pozornost investorů. A právě na ně se bude zaměřovat seriál Young Money na newstream.cz. Každý týden vám budeme přinášet tematické články a rozhovory o startupech, technologiích, moderních investicích a kryptoměnách.
Ceny kryptoměn se ve čtvrtek navzdory přísnějšímu regulačnímu postoji americké vlády zvyšují. Bitcoin se pozdě odpoledne pohyboval kolem 24 400 dolarů (asi 541 200 korun), a proti předchozímu dni si připisoval více než sem procent. Nad ránem se dostal těsně pod 24 900 dolarů, a byl tak nejvýše od loňského srpna.
Hackeři loni investory do kryptoměn připravili o rekordních 3,8 miliardy dolarů (83,7 miliardy korun). Předloni investoři přišli o 3,3 miliardy dolarů. Ukazuje to poslední analýza společnosti Chainalysis, upozornil zpravodajský server CNBC.
Na podzim mnozí i čeští rozumbradové tancovali na hrobu bitcoinu, aniž se ovšem ujistili, že je skutečně mrtvý. Kopat do nemohoucího není morální v životě a není to prozíravé ani na trzích. Bitcoin od začátku letošního roku vyskočil o nějakých 40 procent a mlčení dřívějších rozumbradů je nyní ohlušující, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Většina lidí vidí v kryptoměnách snadný způsob zbohatnutí, ale přitom je zná jen z novinových titulků. Z našeho průzkumu vyplynulo, že 82 procent všech, kdo o investici do kryptoměn přemýšlí, chce nakoupit v ideální moment a vytrvale na něj čeká. Jen čtvrtina z nich ovšem sleduje vývoj na trzích aktivně. K čemu to vede? Investují, když je krypto na rekordních hodnotách. Následně kryptotrhy se ztrátou opouštějí, jakmile se cena bitcoinu začne propadat. Taková lekce může být počátečním impulzem k hlubšímu pochopení fungování kryptoměnových trhů, nebo důvodem, proč se investor o kryptoměny rychle přestane zajímat. Funkční strategie, jak na potenciálním růstu tohoto dynamicky se rozvíjejícího trhu profitovat, je přitom snazší, než se na první pohled zdá.
Společnost Genesis Global Holdco, která půjčuje kryptoměny, ve čtvrtek vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Jde zatím o poslední firmu, která zkrachovala v důsledku pádu velké kryptoměnové burzy FTX a loňské krize na trhu s digitálními aktivy. Firma dluží miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Bývalý finančník z Wall Street a kryptoinvestor Anthony Scaramucci se i přes těžké ztráty jeho fondů dál drží kryptoměn. A není sám. Po bouřlivém roce 2022 se i ostatní investoři do bitcoinu snaží zjistit, kdy by mohla nastat další býčí série kryptoměny. Scaramucci věří, že bitcoin bude do tří let za 100 tisíc dolarů. Rok 2023 ale bude na kryptotrhu rokem opatrnosti. Do toho příštího už ale kryptoinvestoři hledí s optimismem.
Největší kryptoměna bitcoin dnes vystoupala nad úroveň 21 tisíc dolarů (přes 465 tisíc korun). Kryptoměna posiluje díky optimismu, že inflace ve Spojených státech dosáhla vrcholu a bitcoin svého dna, napsala agentura Bloomberg.
Cena bitcoinu se poprvé po měsíci dostala nad 18 tisíc dolarů (zhruba 402 tisíc korun), a je tak nejvýše za poslední měsíc. Podle serveru CNBC této nejznámější kryptoměně pomohlo, že se právníkům podařilo zajistit pět miliard dolarů (112 miliard korun), které patřily zkrachovalé kryptoměnové burze FTX.
Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová zažalovala zakladatele zkrachovalé americké kryptoúvěrové společnosti Celsius Network Alexe Mashinského, viní ho z podvádění investorů. Mashinsky podle ní propagoval firmu Celsius jako bezpečnou alternativu tradičních bank a zároveň zatajoval rostoucí ztráty z rizikových investic, které přispěly k pádu podniku.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.