Velikonoce 2022 budou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení začíná silně projevovat také v případě další nezbytné položky, totiž potravin.
Evropské unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Zásadní součástí nových postihů je ukončení odběru uhlí z Ruska, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu.
Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v dolarech. Oznámilo to ruské ministerstvo financí.
Válka na Ukrajině, stupňující se sankce Západu a ruská odvetná opatření přepisují všechna letošní doporučení, jak a do čeho investovat. Pohnutá doba navíc přináší docela nečekané věci. Pro ty, kdo mají dostatek odvahy.
Embargo na dovoz uhlí z Ruska českou ekonomiku nepoškodí. Pouze necelých sedm procent dováženého černého uhlí je z Ruska, hnědé uhlí Česko prakticky nedováží.
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem asi 66 miliard korun. Uvádí to analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo šestkrát levněji než loňský schodek.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Mezi Čechy rychle roste zájem o vytápění dřevem, jehož cenu srazil kůrovec. Důvodem je válka na Ukrajině a dramatický růst cen plynu a elektřiny.
V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.
Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase knedlo vepřo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem. Drahoty budou částečně ušetřeni důchodci, protože kvůli válečné inflaci budou důchody potřetí valorizovány.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Důchodci se letos dočkají ještě třetí valorizace, připouští to už i ministr Jurečka. Třetí valorizace by byla kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině. Zdražování je totiž už tak rychlé, že by měly být splněny podmínky právě i pro druhou mimořádnou valorizaci.
