Americké akcie včera začaly obchodování růstem, nakonec je ale skolila zpráva Gazpromu, že neobnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval. Takový vývoj naznačuje, že svět se obává závažné evropské energetické krize, která může mít důsledky i mimo starý kontinent.
Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů (9360 korun) za barel. Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 94 dolarů (2315 korun) za barel.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Země G7 se zároveň dohodly na zastropování cen ruské ropy, uvedla agentura Bloomberg.
Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Před 83 lety začal nejkrvavější konflikt v novodobé historii - druhá světová válka. 1. září 1939 vtrhla německá armáda do Polska. Polsko symbolicky v den výročí zveřejnilo studii vyčíslující odhad škod, které zemi způsobilo nacistické Německo. V přepočtu jde o sumu ve výši 32 bilionů korun.
Po letním cenovém poklesu začaly pohonné hmoty u českých čerpacích stanic v uplynulém týdnu viditelně zdražovat, nafta pak poměrně dramaticky.
Technické problémy, nebo politika? Nord Streamem 1 do Německa znovu neteče žádný plyn, vyplývá z dat. K opětovnému spuštění by mělo dojít v noci na sobotu.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Energetický úsporný tarif, jehož detaily v týdnu zveřejnila vláda, se nevztahuje k místu trvalého bydliště, ale k nastavenému, smluvně danému tarifu pro odběr energií. Nespornou výhodou úsporného tarifu je to, že lidé si o podporu nemusí nijak žádat. Nemusí tedy měnit stávající způsob platby za energie. Dodavatel energie jim úsporu plynoucí z úsporného tarifu prostě automaticky zaúčtuje, takže ať už standardně platí energie jakkoli, účet jim bude adekvátně ponížen, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Evropský zemní plyn v pondělí prudce vzrostl na asi 15násobek průměrné letní ceny a opět prolomil rekordy, protože hrozba ruského omezení dodávek zasáhla trh a zvýšila inflační očekávání. Benchmark futures na plyn vzrostly až o 20 procent, což pomohlo zvýšit elektřinu a uhlí. Klíčový plynovod Nord Stream 1 se 31. srpna zastaví na tři dny údržby, což opět vyvolává obavy, že se po údržbě nevrátí do provozu podle plánu, napsal server Bloomberg.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
