V České republice působí aktuálně sedm zdravotních pojišťoven. Pokud chcete tu svou změnit, na žádost o přechod k jiné pojišťovně máte nyní čas jen do konce března. Druhý letošní termín pro podání žádosti je až tři měsíce před koncem roku 2024.
V Česku je veřejné zdravotnictví dostupné, na vysoké úrovni a více méně bez přímé úhrady pacientem. Samozřejmě i u nás jsou obory s větší mírou spoluúčasti, ale to k věci patří a my pacienti to chápeme.
Živnostníci budou muset od ledna platit minimální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2722 korun měsíčně. To je o téměř sto korun víc než v letošním roce. Měsíční paušální daň se zvýší o víc než dvě stě korun na 6208 korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Digitalizace medicíny může zdravotnímu systému ušetřit významné prostředky. A přínosná je i pro zdraví pacientů. Telemedicína a monitoring pacientů „na dálku“ jsou trendy, které mohou včas zachraňovat životy.
Lidem by v příštím roce mělo zůstat více peněz v kapse. Zvýší se daňové slevy na poplatníka a projeví se také zrušení superhrubé mzdy či limitu na odpisy za děti. Negativní vliv bude mít inflace.
Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého deficitu, chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun, varuje Svaz zdravotních pojišťoven ČR. Aspoň částečným řešením by mohlo být zpoplatnění preventivních testů na covid.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
