Amerika má za sebou velmi netradiční říjen. O práci přišlo podle agentury Bloomberg více než 150 tisíc lidí, což je nejvíc za dvě dekády. Podobně se vyhazovalo v roce 2003, kdy nastupovala revoluce mobilních telefonů. Aktuální vlna vyhazovů má také jednotného jmenovatele: umělou inteligenci. Tímto tempem bude svět bez práce dřív, než se čekalo.
Přes 2700 nemocničních lékařů na Slovensku, což je více než polovina jejich celkového počtu, začalo hromadně podávat výpovědi, vyplývá z vyjádření lékařského odborového sdružení (LOZ). Krok zdůvodňuje neřešením problémů ve zdravotnictví a rovněž konsolidačním balíčkem, kterým vláda snížila tempo růstu platů zdravotníků. Nový ministr zdravotnictví Kamil Šaško v reakci odmítl platové požadavky lékařů a řekl, že nebude své kroky přizpůsobovat diktátu.
Hutní podnik Liberty Ostrava, který je od června v úpadku začal rozdávat výpovědi zaměstnancům. Týká se to asi 1600 lidí. Dostávají dvouměsíční výpovědi, nebo mohou odejít dohodou. Uvedla to mluvčí podniku Kateřina Zajíčková.
Úřad práce se chystá na možnost, že by zaměstnanci hutní společnosti Liberty Ostrava začali naráz podávat výpovědi. Připravuje se tak na případné zapsání většího počtu lidí do evidence nezaměstnaných a rychlé vyřizování podpor. Podle generálního ředitele úřadu práce Daniela Krištofa j je nutné mít i "černý scénář".
Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12. Vyplývá to z pracovní verze materiálu pošty, na který jako první upozornily Seznam Zprávy. Mluvčí pošty Matyáš Vitík řekl, že seznam konkrétních rušených poboček podnik zveřejní zřejmě v pátek. Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.
Česká pošta v rámci své transformace zruší některé své pobočky. V této souvislosti dojde i na masivní propouštění pod dohledem odborů. Výpověď dostane 1600 zaměstnanců.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
