Americké ministerstvo spravedlnosti v tichosti informovalo evropské činitele, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl americký list The New York Times. Zpráva podle něj naznačuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině.
Bratranec amerického viceprezidenta J. D. Vance bojoval dva a půl roku v řadách ukrajinské armády proti Rusům, než se v lednu vrátil do vlasti. Sedmačtyřicetiletý Nate, který má s mladším Vancem společné prarodiče a viceprezidentova matka je sestrou Nateho otce, řekl francouzskému listu Le Figaro, že si jako zapřisáhlý republikán zoufá nad americkým obratem v postoji vůči válce na Ukrajině. Ta se už déle než tři roky brání ruské agresi, a to donedávna i s významnou americkou pomocí.
Za hrozbu pro Rusko označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve svém projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě.
Američtí demokraté ostře odsoudili rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a vyzývají k jeho zrušení. Trump tímto krokem svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi otevřel dveře k většímu násilí na Ukrajině, varovala Jeanne Shaheenová, vysoce postavená demokratka v zahraničním výboru Senátu. Demokratický kongresman Brendan Boyle prezidentovo rozhodnutí označil za bezohledné, neobhajitelné a přímo ohrožující americkou národní bezpečnost, uvádí média.
To, co se odehrálo v pátek v Oválné pracovně Bílého domu, tedy „očividně naplánované přepadení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nemá podle komentáře listu The New York Times (NYT) ve 250leté historii Spojených států obdoby. Je to totální perverze americké zahraničí politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož americký Donald Trump hraje ruského agenta.
O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.
Nikdo v Evropě nechce, aby válka na Ukrajině pokračovala, uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mírová dohoda bez Ukrajiny a bez Evropy podle ní nebude fungovat. Kallasová tak reagovala na nedávné jednání mezi americkými a ruskými představiteli a obavy, že Kyjev i EU budou z mírových rozhovorů vynechány. Evropská unie a Spojené státy měly podle šéfky unijní diplomacie rozdílné názory i v minulosti, vždy je dokázaly vyřešit. Kallasová očekává, že se to podaří i tentokrát.
Skoro dvě desetiletí ruský prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší spolupracovníci tvrdili, že ruské konflikty byly vyrobeny ve Washingtonu a že evropští vůdci přeťali svazky s Moskvou na americký nátlak. Co si o tom teď myslet.
Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
