Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas.
Slova J. D. Vance následují poté, co ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Rubl a ruské akcie prudce posilují po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ruská měna se obchoduje vůči dolaru nejdráž od září. Hlavní index moskevské burzy MOEX přidává přes šest procent poté, co ve středu posílil o 5,8 procenta. Trump a Putin spolu ve středu večer mluvili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Moskva se ale obává rostoucích ekonomických rizik, vyplývá podle agentury Reuters z interní zprávy připravené pro diskusi v ruské vládě.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
To bude velká sláva: Trump s Putinem se brzy potkají nad dohodou o míru na Ukrajině. Nadšeně o tom píší ruská média. V Evropě zavládlo zděšení nad mocenskou hrou obou velmocí.
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Asijské akcie dnes rostou, česká koruna či euro posilují. Trhy však často vidí věci jen v krátko- či střednědobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého, dějinného, se dnes Evropa probouzí do hořkého rána. Konsternovaná z toho, že včera vlastně začala jednání o budoucím uspořádání světa, aniž by o tom byť jen věděla. Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin jednají – a jednat budou – „o ní bez ní“.
Americký prezident Donald Trump ve středu telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu bezprostředně na to hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru pro ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
Jednání s Ukrajinou by podle ruského prezidenta Vladimira Putina byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. Putin to uvedl v rozhovoru se státní televizí Rossija 1. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat. Prezident Zelenskyj později na Telegramu uvedl, že šéf Kremlu znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání, silných vůdců a dělá vše pro to, aby válku protáhl.
Rusko představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.