Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování. Jak se tento závazek podařilo naplnit?
Nebyla by to správná vláda, pokud by se nepokusila vyřešit takzvaný problém se sociálními dávkami. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se tak pouští do zásadní reformy, která má čtyři stávající populární dávky sloučit do jedné. Přitom rovnou připouští, že může dojít k navýšení celkových sociálních výdajů. Snaha šetřit deklarovaná v letech 2022 a 2023 je pryč. Už zase se pouští žilou státu, protože zdroje nejspíš už zase jsou.
Jestli je Andrej Babiš bezpečnostní riziko nebo ne, stále není jisté. Politici vládní koalice si sice myslí (a také říkají), že ano. Poslanecká sněmovna, v níž mají ODS, T0P09, KDU-ČSL, STAN a Piráti většinu, ale žádné takové ani podobné usnesení nepřijala.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu dosáhl hodnoty 8,5 procenta, uvedl Český statistický úřad. Říjnové zrychlení meziročního růstu cen bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud by statistici tento tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta.
Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
Může se Česko stát ekonomickým tygrem Evropy? Nebo bude povlávat v oceánu mezinárodních obchodních vztahů a bude závislé na tom, co rozhodnou Němci?
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání důchodů či zvýšení daní.
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
