Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stanjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější rozmíšku pětikoalice, komentuje aktuální data k plnění rozpočtu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Nárůst veřejného dluhu překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii.
Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní.
Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu. A to i bez toho, že by prováděla výrazné škrty nebo zvyšovala daně.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
V Česku za Babišovy éry klesaly daně nejvíce ze všech zemí EU a příjmy veřejných rozpočtů se ztenčovaly. V kombinaci s potřebou vyšších výdajů potřebných na boj proti covidu se díry v rozpočtech jen umocňovaly. Nyní přichází čas na ozdravení veřejných financí. Pán je ale podle ekonomů z Národní rozpočtové rady málo ambiciózní, Česko je v tomto ohledu drží na chvostu zemí EU.
Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi.
