Česká pošta chce prodat svou jedinou výdělečnou část, Balíkovnu. Ministr vnitra Vít Rakušan plameně mluvil o zásadní transformaci státního podniku a teď z něj reálně udělá jen nový úřad. Je škoda, že všechny ambice něco reformovat končí na nedostatku politické odvahy. Pošta bez balíků bude de facto jen plnit zákonnou listovní službu a reálně může fungovat jako úřad, jakási příspěvková organizace ministerstva vnitra.
Česká pošta je na hraně insolvence, spadne do ní na konci roku, za loňský rok má ztrátu 1.5 miliardy, oznámil nám to ministr vnitra Rakušan (STAN). To by měla být zpráva dne a hlavní titulky médií. Mělo by to být velké politické téma, mimořádné jednání vlády, hledat se řešení. Ale nic se neděje a zdá se, že to vlastně nikoho moc nezajímá. Lidi mávnou rukou, přidají vtípek, že rádi chodí na poštu, protože tam nejsou jen do počtu. Ale jde o čtvrtého největšího firemního zaměstnavatele v zemi, kvalitu veřejné služby a miliardy ze státního rozpočtu, připomíná ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.
Středočeský kraj a Praha vyhlásily první ze série tendrů na provozovatele autobusů Pražské integrované dopravy (PID), kteří budou přepravovat cestující od 1. prosince 2024. V první vlně půjde o některé oblasti v okolí Prahy a například na Kladensku či Rakovnicku. Celková hodnota soutěže pro oba kraje je 17 miliard korun.
Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun z předchozích 1,37 miliardy korun. Loňské hospodaření státního podniku ovlivnila pandemie koronaviru. Firma přistoupila k nákladovým škrtům a propustila téměř desetinu kmenových zaměstnanců.
České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil server Zdopravy.cz.
Číst více
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou pozastaví svůj jaderný ☢ program a neobdrží od Spojených států žádné zmražené finanční prostředky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Koruna posílila 💪 k oběma hlavním světovým měnám a přiblížila se k úrovním před začátkem bojů na Blízkém východě. Obchoduje se za 24,27 Kč/EUR a za 20,54 Kč/USD. V porovnání se čtvrtečním podvečerem si polepšila k euru o sedm haléřů a vůči americkému dolaru získala 12 haléřů. Podle analytiků koruně v závěru týdne pomohlo oznámení o otevření Hormuzského průlivu.
Pražská burza posílila 💪. Index PX stoupl o 0,59 procenta na 2699,60 bodu. Posílila většina hlavních emisí. Nahoru burzu táhly především zdražující akcie bank a zbrojovek. Patřily k emisím, se kterými se obchodovalo v největším objemu.
Americká společnost zabývající se umělou inteligencí 🧠 (AI) Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný. Uvedl to mluvčí komise Thomas Regnier.
Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž.
Číst více
Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 42,3 miliardy korun na rekordních 3,72 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 340 771 korun. Míra zadlužení se od počátku roku nezměnila, nadále činí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Číst více
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
