Česká pošta chce prodat svou jedinou výdělečnou část, Balíkovnu. Ministr vnitra Vít Rakušan plameně mluvil o zásadní transformaci státního podniku a teď z něj reálně udělá jen nový úřad. Je škoda, že všechny ambice něco reformovat končí na nedostatku politické odvahy. Pošta bez balíků bude de facto jen plnit zákonnou listovní službu a reálně může fungovat jako úřad, jakási příspěvková organizace ministerstva vnitra.
Česká pošta je na hraně insolvence, spadne do ní na konci roku, za loňský rok má ztrátu 1.5 miliardy, oznámil nám to ministr vnitra Rakušan (STAN). To by měla být zpráva dne a hlavní titulky médií. Mělo by to být velké politické téma, mimořádné jednání vlády, hledat se řešení. Ale nic se neděje a zdá se, že to vlastně nikoho moc nezajímá. Lidi mávnou rukou, přidají vtípek, že rádi chodí na poštu, protože tam nejsou jen do počtu. Ale jde o čtvrtého největšího firemního zaměstnavatele v zemi, kvalitu veřejné služby a miliardy ze státního rozpočtu, připomíná ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.
Středočeský kraj a Praha vyhlásily první ze série tendrů na provozovatele autobusů Pražské integrované dopravy (PID), kteří budou přepravovat cestující od 1. prosince 2024. V první vlně půjde o některé oblasti v okolí Prahy a například na Kladensku či Rakovnicku. Celková hodnota soutěže pro oba kraje je 17 miliard korun.
Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun z předchozích 1,37 miliardy korun. Loňské hospodaření státního podniku ovlivnila pandemie koronaviru. Firma přistoupila k nákladovým škrtům a propustila téměř desetinu kmenových zaměstnanců.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.
