Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říci, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představuje podobu částečné důchodové reformy. První informace naznačují, že například odchod do předčasné penze se výrazně zkomplikuje. Sociální pojištění bude nutné odvádět 40 let namísto dosavadních 35 let.
Pravidelné valorizace důchodů by dál měly plně zohledňovat inflaci. Po jednání s odboráři o změnách penzijního systému to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh novely s úpravou růstu penzí předloží do dvou týdnů. Pozmění se tak hlavně mimořádné přidávání kvůli inflaci.
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl ve středu Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory byla nejprve na deset minut přerušena. Situace se ale příliš nezměnila a schůze byla znovu přerušena.
Vláda Petra Fialy chce nižší valorizaci důchodů protlačit na sílu v režimu takzvané legislativní nouze. Přitom chce jen napravit chybu, kterou sama udělala. Tábor vládních fanoušků se tak opět o něco ztenčí.
Vláda schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by rostla podle nynějších pravidel. Kabinet to zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
„Rozmohl se nám tady takový nešvar, totiž tvrzení, že důchodci jsou vítězi v současné vlně inflace, protože jim valorizační schéma růst cen dorovnává. Což prý není fér, když ostatní trpí,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Štěpánek, bývalý člen bankovní rady ČNB a hlavní ekonom společnosti Fondee.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
