Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říci, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představuje podobu částečné důchodové reformy. První informace naznačují, že například odchod do předčasné penze se výrazně zkomplikuje. Sociální pojištění bude nutné odvádět 40 let namísto dosavadních 35 let.
Pravidelné valorizace důchodů by dál měly plně zohledňovat inflaci. Po jednání s odboráři o změnách penzijního systému to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh novely s úpravou růstu penzí předloží do dvou týdnů. Pozmění se tak hlavně mimořádné přidávání kvůli inflaci.
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl ve středu Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory byla nejprve na deset minut přerušena. Situace se ale příliš nezměnila a schůze byla znovu přerušena.
Vláda Petra Fialy chce nižší valorizaci důchodů protlačit na sílu v režimu takzvané legislativní nouze. Přitom chce jen napravit chybu, kterou sama udělala. Tábor vládních fanoušků se tak opět o něco ztenčí.
Vláda schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by rostla podle nynějších pravidel. Kabinet to zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
„Rozmohl se nám tady takový nešvar, totiž tvrzení, že důchodci jsou vítězi v současné vlně inflace, protože jim valorizační schéma růst cen dorovnává. Což prý není fér, když ostatní trpí,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Štěpánek, bývalý člen bankovní rady ČNB a hlavní ekonom společnosti Fondee.
Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Informoval o tom dnes server Delfi.ee. Rusko postup Estonska kritizovalo a předvolalo si estonského chargé d’affaires.
Pražská burza uzavřela týden ve ztrátě, index PX dnes klesl o 2,56 procenta na 2568,1 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní tituly, nejvíc odepsaly akcie zbrojovky CSG.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena v případě potřeby poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost.
Společnost Alza dočasně ❌ pozastavila pilotní výdej léků na předpis do boxů. Rozhodla se tak po preventivní výzvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sdělila mluvčí internetového obchodu Eliška Čeřovská. E-shop chce jednat o dalších krocích s ministerstvem zdravotnictví. Na konci října zavedla Alza v pilotním režimu výdej léků na předpis do vybraných boxů v Praze a okolí pro vybrané zákazníky.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident 👨 Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci.
Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér 👨 Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu bude po delší době pod úrovní 45 korun, oproti dnešku klesne o 67 haléřů na 44,53 koruny za litr. Benzin budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,47 koruny za litr, což je o 33 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 6️⃣9️⃣ procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Německá letecká společnost Lufthansa plánuje ❌ zrušit 1000 pracovních míst na letištích ve Frankfurtu a Mnichově, což představuje asi 2,5 procenta z jejích zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Firma se snaží zlepšit hospodaření ztrátové divize vnitrostátní dopravy, na kterou nepříznivě doléhají vysoké ceny paliva v důsledku americko-izraelské války s Íránem.