Rusko připravuje nové uskupení o velikosti zhruba 100 tisíc vojáků a není vyloučeno, že ho plánuje použít při možné letní ofenzivě, sdělil podle serveru RBK-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Pavljuk.
Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který zveřejnil server Euractiv.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se v komentáři věnuje pařížský zpravodaj BBC.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Po kritice deník později titulek na webu změnil a článek se nyní objevil i na titulní straně pod titulkem: Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval.
Evropská komise oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy korun) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.
Za nezákonné a neplatné ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování neuznávali, napsala agentura Reuters.
Volby v Rusku vyhraje stávající prezident Vladimir Putin. Reální protikandidáti buďto byli diskvalifikováni, nebo zemřeli za podezřelých okolností. Válka proti Západu Putinovi nahnala další body. A co je pro Putina neméně příznivé – Rusko ekonomicky nadále funguje. Válečná ekonomika totiž přináší pozitivní dopady pro obyvatele. Ale Rusko si zadělává na obří ekonomický problém pro dobu po Putinovi.
Rusové budou od pátku do neděle hlasovat ve volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Výsledek hlasování je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa, podotkla agentura AP. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve opakovaně Kyjev i Západ odsoudily jako protiprávní.
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině.
Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590 tisíc barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.
