Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom agentura AP.
Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.
Finanční sektor tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině pomalu mění postoj k financování obranného průmyslu. Konzervativní banky ovšem mění své zavedené přístupy jen velmi pomalu. Ve věci chce pomoci i Evropská investiční banka.
Rusko chce zavést dodatečnou progresivní sazbu daně z příjmu pro ty, kteří vydělávají více než 2,4 milionu rublů (610 tisíc korun) ročně. Plánuje zvýšit i daně z těžby nerostných surovin pro výrobce hnojiv a producenty železné rudy. O úterním návrhu ministerstva financí informovala agentura Reuters.
Do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech.
Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom na svých internetových stránkách list Financial Times.
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů blokuje Maďarsko.
Na večerní schůzku k bezpečnostní spolupráci do Prahy dorazí i ukrajinský premiér Denys Šmyhal či zástupci Spojených států. Hlavním cílem pracovní večeře, která se odehraje v 19:00 v Kramářově vile, bude další zlepšení koordinace pomoci Ukrajině, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jednání se bude týkat muniční pomoci, protivzdušné obrany Ukrajiny či spolupráce v obranném průmyslu.
Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Šéf polské diplomacie to řekl v rozhovoru, který zveřejnila média. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat, píše Reuters. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.
Polsko koupí americké střely dlouhého dosahu vzduch-země JASSM-ER. Hodnota této smlouvy o nákupu nové výzbroje pro polské bitevní letouny, kterou dnes podepíší zástupci polské a americké vlády, bude 735 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Televize TVN24 na svých internetových stránkách uvádí, že střely JASSM-ER mají oproti těm využívaným v letounech F-16 v současnosti trojnásobný dosah.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil zpochybnění své současné legitimity v čele země ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem za nudné a nezajímavé. A jako nelegitimního naopak označil ruského prezidenta. Vyjádřil se tak v rozhovoru, který zveřejnil například kazachstánský server Vlasť.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
