Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Na Ukrajině bojují jednotky, které mají nacistické označení a které se tak patrně i chovají, řekl slovenský premiér Robert Fico, aniž uvedl bližší podrobnosti. Ve válce na Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi, označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu. Fico v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem už v minulosti opakovaně kritizoval Kyjev i západní země.
Ve víkendových regionálních volbách v Rusku vyhráli chráněnci Kremlu a tři bývalí členové vlády byli zvoleni do Státní dumy, dolní komory parlamentu.
Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad zprávami médií hluboké znepokojení.
Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobody projevy a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Čínu, aby přestala podporovat ruskou válku na Ukrajině. Stoltenberg to prohlásil během své dnešní návštěvy Norska. Zmínil zejména dodávky zbraní Moskvě.
Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60 tisíc vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média.
Ruský prezident Vladimir Putin jako možné prostředníky pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou navrhnul Brazílii, Čínu a Indii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce osobně zúčastnit jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu, aby západní spojence požádal o další zbraně, především o ty dalekonosné, uvedl magazín Der Spiegel. Kontaktní skupina sdružuje asi pět desítek zemí zbrojně podporujících Kyjev, součástí volného uskupení je i Česko.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podal demisi, informovaly dnes ráno agentury Reuters a AP s odvoláním na předsedu ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka. Ten na na svém facebooku zveřejnil Kulebův ručně psaný rezignační dopis.
Spojené státy jsou blízko souhlasu s poskytnutím střel dlouhého doletu JASSM Ukrajině, která by jimi mohla zasahovat cíle hluboko v Rusku. Kyjev ale bude muset počkat několik měsíců, než budou vyřešeny technické záležitosti. Zařazení těchto střel vzduch-země do balíčku vojenské pomoci pro Kyjev by mělo být oznámeno letos na podzim, uvedly tři zdroje agentury Reuters s tím, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
