Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod jednání Evropské rady v Bruselu.
Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi, uvedla agentura Reuters.
Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.
K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ. Řekl v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací společností BBC šéf britské pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage, který za to sklidil kritiku od politiků napříč politickým spektrem.
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Jezdí starým autem, bydlí ve skromném domě a na cestách nejraději přespává v levných hotelech. Dlouholetému nizozemskému premiérovi Markovi Ruttemu je pozlátko politického života cizí, je ale jedním z nejzručnějších operátorů moci v celé Evropě. To se může neochvějnému zastánci Ukrajiny ve funkci generálního tajemníka NATO určitě hodit.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.
V Jekatěrinburgu ve čtvrtek začal soud s třiatřicetiletou Ksenijí Karelinovou, která má americké i ruské občanství a je obžalovaná z vlastizrady kvůli tomu, že přispěla zhruba 50 dolary (1160 korun) ukrajinské charitě ve Spojených státech. Napsal to server televize CNN, podle kterého ženě hrozí až 20 let vězení.
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur (téměř 212 miliard korun), uvedla firma, která vyrábí mimo jiné tanky Leopard.
Americký prezident Joe Biden se chystá na další krok, kterým chce oslabit Rusko. Agentura Reuters uvedla, že se Bílý dům chystá zakázat prodej a používání antivirového programu Kaspersky ve Spojených státech. Jako hlavní důvod je údajné napojení firmy na ruský režim.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.