Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Finální výsledky zatím nejsou. Podle hlasů, které jsou dosud sečteny je ale víc než jisté, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. „Přináší hlavně to, že nevíme, co od něj můžeme čekat,“ říká Martin Jirušek, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za chybu vystoupení slovenského předsedy vlády Roberta Fica v ruské televizi Rossija-1. V rozhovoru pro Deník.cz Fiala řekl, že absolutně nesouhlasí také s Ficovými výroky. Jde například o názor, že podpora Ukrajiny ze strany zemí Evropské unie jen prodlužuje válku. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal Spojené státy o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety, napsal americký list The New York Times (NYT) o tajné části Zelenského plánu řešení války s Ruskem. Deník se odvolal na nejmenovaného vysoce postaveného amerického představitele, který Zelenského požadavek označil za naprosto nerealistický.
Večerní ruský bombový útok na druhé největší ukrajinské město Charkov poničil významnou architektonickou památku, označovanou za první sovětský mrakodrap. Informoval o tom na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
