Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie.
Před víkendovými prezidentskými volbami se turecká lira propadla na rekordní minimum. Za dolar se ráno přechodně platilo i 20 lir, než se měna odpoutala ode dna. Čtvrteční obchodování lira uzavřela na 19,8695 liry za dolar a letos zatím oslabila o 6,4 procenta.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Míra inflace v Turecku v dubnu vystoupila na 69,97 procenta a je na dalším maximu za více než 20 let. K růstu přispěly zejména vysoké ceny za dopravu a také drahé potraviny, oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace mírně nad 17 procenty.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Turecká lira se propadla na svoji nejslabší úroveň vůči české koruně v historii. Odpoledne středoevropského času dokonce propadla pod úroveň kursu čítající dvě koruny za liru. Lira se prodávala i jen za 1,97 koruny. Ještě včera se přitom prodávala nejníže za 2,09 koruny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.