Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie.
Před víkendovými prezidentskými volbami se turecká lira propadla na rekordní minimum. Za dolar se ráno přechodně platilo i 20 lir, než se měna odpoutala ode dna. Čtvrteční obchodování lira uzavřela na 19,8695 liry za dolar a letos zatím oslabila o 6,4 procenta.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Míra inflace v Turecku v dubnu vystoupila na 69,97 procenta a je na dalším maximu za více než 20 let. K růstu přispěly zejména vysoké ceny za dopravu a také drahé potraviny, oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace mírně nad 17 procenty.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Turecká lira se propadla na svoji nejslabší úroveň vůči české koruně v historii. Odpoledne středoevropského času dokonce propadla pod úroveň kursu čítající dvě koruny za liru. Lira se prodávala i jen za 1,97 koruny. Ještě včera se přitom prodávala nejníže za 2,09 koruny.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, řekl po dnešním jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
Vyvlastnění bytů velkých koncernů v Berlíně by bytovou krizi ❌ nezmírnilo, mohlo by ji naopak ještě prohloubit. Ve své analýze to uvedl Kielský institut pro světové hospodářství. Se slibem socializace části bytového fondu velkých pronajímatelů vyhrála nedávno volby v Berlíně radikálně levicová strana Levice. Podle ekonomů by ale bytovému trhu v německém hlavním městě prospěla hlavně další výstavba.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta zastínily jinak příznivé statistiky týkající se nelegální migrace do EU, uvedl dnes eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Počet nelegálních překročení hranic se podle něj za poslední dva roky 📉 snížil o více než 55 procent, stejně tak klesá i počet žádostí o azyl.
Akcie společnosti Shein, která se zaměřuje na prodej levného oblečení přes internet, se v dnešním obchodování na hongkongské burze 📉 propadly až o 14 procent a dostaly se na nové minimum. Reagovaly tak na zprávu o prudkém poklesu čtvrtletního zisku. Akcie podniku vstoupily na burzu teprve začátkem tohoto měsíce.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.