Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie.
Před víkendovými prezidentskými volbami se turecká lira propadla na rekordní minimum. Za dolar se ráno přechodně platilo i 20 lir, než se měna odpoutala ode dna. Čtvrteční obchodování lira uzavřela na 19,8695 liry za dolar a letos zatím oslabila o 6,4 procenta.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Míra inflace v Turecku v dubnu vystoupila na 69,97 procenta a je na dalším maximu za více než 20 let. K růstu přispěly zejména vysoké ceny za dopravu a také drahé potraviny, oznámil turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace mírně nad 17 procenty.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Turecká lira se propadla na svoji nejslabší úroveň vůči české koruně v historii. Odpoledne středoevropského času dokonce propadla pod úroveň kursu čítající dvě koruny za liru. Lira se prodávala i jen za 1,97 koruny. Ještě včera se přitom prodávala nejníže za 2,09 koruny.
Přímé zahraniční investice v Německu se v loňském roce 📈 zvýšily o 50 procent. Velkou měrou k tomu přispěl zvýšený příliv investic z Británie, který převážil nad výrazným poklesem investic ze Spojených států. S odkazem na výpočty Institutu německého hospodářství to uvedla agentura Reuters.
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.
Firmě EG.D ze skupiny E.ON ČR ⚡ loni stoupl zisk po zdanění 💰 na 1,709 miliardy korun. V roce 2024 dosáhla společnost zisku 770 milionů korun. Čistý obrat se zvýšil o 428 milionů korun na 26,503 miliardy korun. Distribuce elektřiny dosáhla 12,7 terrawatthodin a meziročně se zvedla o 1,6 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Ceny ropy 🛢 se dnes kvůli obnoveným vojenským úderům mezi Spojenými státy a Íránem zvyšují. Severomořská ropa Brent krátce přidává 2,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje téměř 2,8 procenta na 85,70 dolaru za barel.
Vláda by se na dnešním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu 💰 na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od jejích posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně ministerstvo financí návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
Česká ekonomika loni rostla rychleji než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh 💸 vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Číst více