V loňském roce se protipandemická opatření a nejrůznější výdaje projevily ve státním rozpočtu sekyrou ve výši 306 miliard. O rok dříve to bylo o 69 miliard méně. Po svém nástupu se kabinet Petra Fialy pokoušel co možná nejméně omezovat ekonomiku, letošní dopady by tak měly být o poznání nižší. Aktuální materiál vypočítávající dopady pandemie na rozpočet zároveň zpochybňuje dopad řady opatření.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
Vláda schválila návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Česku hrozí desetiprocentní inflace. To však není nic ve srovnání s růstem cen v Argentině. Tam loni inflace přesáhla padesát procent, což v Československu bylo naposledy po pádu komunistického režimu.
Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
Každá vláda dostala vysvědčení, Babišova nebude výjimkou. Ale protože se blíží Vánoce, a je Mikuláš, rozhodli jsme se, že budeme shovívaví. Takže jeden po druhém.
Dluh České republiky nebezpečně roste. Může se země zařadit po boku zkrachovalých zemí a zažít státní bankrot?
Úrok na českém desetiletém dluhopisu se včera dostal nejvýše od roku 2018.
České politice vládne alibismus. Exemplární příklad předvedl Senát, který jednal o zvýšení penzí nad rámec valorizace. Tedy vlastně nejednal.
Státní dluh klesl ve druhém čtvrtletí o 3,6 miliardy na 2,416 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 225 900 korun, uvedlo ministerstvo financí.
Stavebnictví, pohostinství, hotelnictví. V těchto a v řadě dalších segmentů české ekonomiky se firmy stále palčivěji potýkají s nedostatkem vhodné pracovní síly. Nejsou lidi.
