Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Český státní dluh se loni zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Státní dluh se meziročně zvýšil o 429 miliard korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
Miloslav Kala má na starosti hospodaření státu. Nyní se nezvykle ostře vyjádřil k enormnímu zadlužování, kterým se minulá i současná vláda snaží řešit propad životní úrovně lidí. Naopak pochválil kraje za přebytkové hospodaření.
Uplynulý týden byl krvavou lázní nejen na kryptoměnách a akciích, ale také na trhu s vládními dluhopisy. ECB nyní oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly ve výnosech dluhopisů chudších a bohatých zemí.
Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě. Česku totiž zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Země si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
V loňském roce se protipandemická opatření a nejrůznější výdaje projevily ve státním rozpočtu sekyrou ve výši 306 miliard. O rok dříve to bylo o 69 miliard méně. Po svém nástupu se kabinet Petra Fialy pokoušel co možná nejméně omezovat ekonomiku, letošní dopady by tak měly být o poznání nižší. Aktuální materiál vypočítávající dopady pandemie na rozpočet zároveň zpochybňuje dopad řady opatření.
Agentura Fitch očekává, že schopnost České republiky splácet své dluhy se bude zhoršovat. Vláda se musí zaměřit na řešení energetické krize, inflaci utrženou ze řetězu a podpořit hospodářský růst, nabádá prestižní agentura, jejíž doporučení má vliv na podmínky úvěrování státu na globálním trhu.
Za půldruhého měsíce válčení na Ukrajině pochopitelně závratně narostly ekonomické škody, které tragédie přinesla. Vedle ztrát na životech zejména civilního ukrajinského obyvatelstva, které nelze vyčíslit, jsou pochopitelně druhořadé. Nicméně stojí za zajímavost je vyčíslit. Kolik tedy Rusové vlastně kvůli válce už Ukrajině dluží?
