Potenciálním vítězem voleb podle modelu agentury NMS Market Research zůstává ANO, přesto jeho podpora v dubnu klesla na 28,1 procenta, což je nejméně od loňského července. Naopak koalice Spolu, která skončila na druhém místě, si polepšila na 20,9 procenta, a náskok ANO tak zmenšila na zhruba sedm bodů. Třetí místo nově zaujalo SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO. Mělo by 12,5 procenta a předstihlo hnutí STAN, které by nyní získalo 12,2 procenta hlasů. Do Sněmovny by se stejně jako v březnu dostali ještě Motoristé, Piráti a Stačilo!.
Koalice Spolu chce být volbou pro všechny, kdo mají obavy, co může přinést aktuální změna světového řádu. Před podpisem smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL a TOP 09 o společné kandidatuře v podzimních sněmovních volbách to v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). Teď je čas stát na správné straně, doplnil v odkazu na hlavní heslo první fáze kampaně Spolu, kterou trojice stran představila.
Sněmovní volby by na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Ve dvousetčlenné sněmovně by tak obsadilo 93 křesel. Vyplývá ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
Volby by vyhrálo ANO. To nám teď budou říkat každý týden až do podzimních voleb průzkumné agentury. Nevíme ještě, jaké bude datum voleb, to stanoví prezident, ale mluvíme asi o půl roce. Bude to postupně čím dál intenzivnější, přibydou hesla a plakáty, bizarní výroky – naposledy chtějí Motoristé povinnou vojnu – takových bizarností bude přibývat. Ale přes všechny vlnky vše směřuje k předem očekávanému výsledku.
V případě velkého volebního úspěchu to bude on a sám je na to připraven. Jeho hnutí je v parlamentních volbách schopné přiblížit se pětině odevzdaných hlasů.
Sněmovní volby by počátkem února vyhrálo hnutí ANO s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta, ukázal volební model NMS Market Research. Obě tato uskupení si proti lednu polepšila. Do Sněmovny by prošla i hnutí STAN a SPD, poslance by mělo také uskupení Stačilo! Těsně pod potřebnou pětiprocentní hranicí skončili Motoristé sobě a Piráti.
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní jednoznačně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,1 procenta hlasů. Druhá by s velkým odstupem skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), pro kterou by se rozhodlo 18,8 procenta voličů. Na třetím místě by se umístilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 10,6 procenta lidí. Z aktuálního volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vyplývá, že do Sněmovny by se dostali ještě opoziční SPD, Piráti a uskupení Stačilo!, zatímco strana Motoristé sobě by zůstala pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu vyhrálo ANO, podle volebního modelu agentury NMS Market Research získalo 32,3 procenta hlasů. Druhá by byla koalice Spolu se ziskem 17,1 procenta. Pro obě uskupení jde v porovnání s prosincovým modelem o pokles. Ztrácela i SPD. Naopak Starostové, Piráti a Motoristé sobě si polepšili. Do Sněmovny by se podle modelu dostalo sedm stran a hnutí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
