Češi dál míří hlavně za mořem do jižní Evropy, stále víc jich ale hledá únik před vedrem. Roste zájem o Kodaň, Oslo, Island, Skotsko nebo Azory, zatímco letenky zdražily až o pětinu a cesty do USA ztrácejí na popularitě.
Finové mění kvůli válce na Ukrajině svoje postoje ke svému východnímu sousedovi. Čím dál tím víc obyvatel této severské země považuje Rusko za vojenskou hrozbu, píše agentura Bloomberg.
Finsko bylo už pátým rokem v řadě vyhlášeno „nejšťastnější zemí světa”, informovala agentura AFP. Ve zprávě World Happiness Report 2022 financované OSN získalo 7,82 bodu z 10. Druhé se umístilo Dánsko a třetí byl Island. Česko zůstává na 18. příčce, Slovensko je na 35. místě. Zdaleka poslední skončil Afghánistán.
Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Jak rychle Omicron do Evropy vtrhl, tak rychle i mizí. Alespoň podle politiků. Stále více zemí starého kontinentu ruší omezení spojená s koronavirem. Vědci ale varují, že je to příliš brzy.
Ceny nemovitostí a míra průměrné úrokové sazby vedou do stavu, že na vlastní bydlení bude mít stále méně lidí. Banky na to chtějí zareagovat prodloužením doby, po kterou by lidé úvěr spláceli. Ve hře jsou 40leté hypotéky, ale Česká národní banka je proti. Jaká jsou pro a proti a co se stalo v zemích, kde multigenerační hypotéky zavedli?
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.