Češi dál míří hlavně za mořem do jižní Evropy, stále víc jich ale hledá únik před vedrem. Roste zájem o Kodaň, Oslo, Island, Skotsko nebo Azory, zatímco letenky zdražily až o pětinu a cesty do USA ztrácejí na popularitě.
Finové mění kvůli válce na Ukrajině svoje postoje ke svému východnímu sousedovi. Čím dál tím víc obyvatel této severské země považuje Rusko za vojenskou hrozbu, píše agentura Bloomberg.
Finsko bylo už pátým rokem v řadě vyhlášeno „nejšťastnější zemí světa”, informovala agentura AFP. Ve zprávě World Happiness Report 2022 financované OSN získalo 7,82 bodu z 10. Druhé se umístilo Dánsko a třetí byl Island. Česko zůstává na 18. příčce, Slovensko je na 35. místě. Zdaleka poslední skončil Afghánistán.
Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Jak rychle Omicron do Evropy vtrhl, tak rychle i mizí. Alespoň podle politiků. Stále více zemí starého kontinentu ruší omezení spojená s koronavirem. Vědci ale varují, že je to příliš brzy.
Ceny nemovitostí a míra průměrné úrokové sazby vedou do stavu, že na vlastní bydlení bude mít stále méně lidí. Banky na to chtějí zareagovat prodloužením doby, po kterou by lidé úvěr spláceli. Ve hře jsou 40leté hypotéky, ale Česká národní banka je proti. Jaká jsou pro a proti a co se stalo v zemích, kde multigenerační hypotéky zavedli?
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
