V Rusku se dlouhou dobu ignorovala politická rizika, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Ta se nyní projevila ve své plné síle. Hrozí dokonce, že továrny zahraničních vlastníků budou zestátněny,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz Křeček. Západ by podle něj neměl přistupovat na jednostranné požadavky Ruska na platby v rublech.
Otázka válečných reparací se brzy dostane na scénu. Válka není u konce, ale Ukrajina sčítá škody. Bude z toho velká právní bitva.
Mezi Čechy rychle roste zájem o vytápění dřevem, jehož cenu srazil kůrovec. Důvodem je válka na Ukrajině a dramatický růst cen plynu a elektřiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz už asi bouchají šampaňské. Podle odhadů to vypadá, že opět budou sestavovat vládu, v pořadí už čtvrtou.
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v nedělním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.
Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Je to nová Sebrenica, píše Kyjev. Buča leží jen 37 kilometrů severozápadně od metropole. Ruští vojáci v městě "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. Ministerstvo obrany v Moskvě fotografie a videa zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci.
Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok "značně zesílil odstrašení Moskvy". Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, "což se však může rychle změnit". S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
Jednání mezi představiteli Evropské unie a Čínou podle obou stran bylo velmi otevřené. Zástupci států se shodli, že konflikt na Ukrajině přináší řadu problémů a poškozuje globální ekonomiku. Čína však odmítá mluvit o válce, necítí se být součástí konfliktu a nechce přestat obchodovat s Moskvou. Navíc vinu svaluje i na sankce uvalené Západem vůči Rusku. "Sankce mohou vést až k obchodním a měnovým válkám," tvrdí čínští diplomaté.
Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil odchod z Německa. Děje se tak uprostřed sporu mezi oběma zeměmi kvůli naléhání Moskvy na převedení plateb za plyn z eur na rubly, píše Reuters.
Energotrans podepsal smlouvu na stavbu paroplynové elektrárny a teplárny v elektrárně Mělník téměř za 1️⃣4️⃣ miliard korun. Provoz spustí od roku 2029. Přípravné práce už začaly, budování se naplno rozjede příští rok, řekli předseda představenstva Energotrans Miroslav Krpec a člen představenstva společnosti ČEZ Jan Kalina. Energotrans patří do skupiny ČEZ.
