Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance 14 odborových svazů.
Zemědělci připravují další protest na 21. března, řekla mluvčí Agrární komory (AK) Barbora Pánková. O formě protestu podle ní představenstvo a dozorčí rada AK teprve rozhodne. Doplnila, že se svými problémy se chtějí zemědělci obrátit také na prezidenta Petra Pavla.
Zemědělci s traktory a další technikou přijeli do Prahy. Protestní jízdou městem a demonstrací před Strakovou akademií chtěli vyjádřit nesouhlas s dosavadními kroky vlády a prosadit své požadavky. Vláda podle zástupců Agrární komory a Zemědělského svazu nehájí zájmy českých zemědělců.
Tisícovky lidí v Česku v den druhého výročí ruské agrese na Ukrajinu přišly vyjádřit solidaritu s obránci této východoevropské země. Zároveň vyzvali svět k její větší podpoře.
Evropská komise představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí.
Farmáři v Česku protestovali proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství a proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. S až stovkami traktorů v jednotlivých krajích zpomalovali dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů. Tam se setkávali s kolegy z dalších středoevropských zemí, kteří se do protestu také zapojili.
Stovky traktorů a dalších zemědělských strojů přijely brzy ráno do Prahy kvůli protestu zemědělců. Ještě za tmy dorazili protestující před ministerstvo zemědělství, kde chtějí šéfovi rezortu Marku Výbornému (KDU-ČSL) předat dopis se svými požadavky. Výborný ale řekl, že organizátoři akce sledují politické cíle a změny v zemědělství s nimi konzultovat nehodlá. Protestní jízda farmářů částečně zablokovala pražskou magistrálu a v centru Prahy na chvíli omezila provoz tramvají.
V Česku se příští týden uskuteční hned dvě protestní akce zemědělců, které ale mají odlišné pořadatele. V pondělí přijedou farmáři do Prahy a technikou chtějí zablokovat magistrálu. Odpoledne budou demonstrovat na Malostranském náměstí. Protest organizuje například předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství zase plánují na čtvrtek na hranicích vlastní protest proti politice Evropské unie.
Zemědělské organizace střední a východní Evropy vyzvaly zemědělce k protestům proti agrární politice Evropské unie, uvedla česká agrární komora, podle které se mají hromadné demonstrace konat 22. února.
Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Podle agentury Reuters má komise teď snahu uklidnit rozzlobené evropské farmáře, kteří protestují proti levnému dovozu.
Demonstrace nákladních dopravců narušila dopravu v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali dálniční nájezdy na braniborské dálnici A15 spojující Berlín s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více