O britském expremiérovi se veřejně příliš nemluví. Podle nové analýzy je ale po více než šestnácti letech po odchodu z funkce stále velmi vlivnou postavou nejen ostrovní politiky. V jeho institutu, který zaměstnává stovky lidí po celém světě, to prý chodí podobně, jako před dvaceti lety v Downing Street 10.
Konzultace v saúdskoarabské Džiddě hodnotí náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) pozitivně. Všechny delegace, které na plénu hovořily, podpořily zachování územní celistvosti Ukrajiny, uvedl Marian. Víkendová schůzka diplomatů a vládních poradců čtyř desítek zemí skončila bez konkrétní dohody, pouze závazkem, že země budou pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru.
Předsedou Ústavního soudu prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Do funkce ústavní soudkyně Pavel jmenoval profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou, jejíž nominaci Senát schválil ve středu. Ronovskou zároveň prezident jmenoval místopředsedkyní soudu.
Politické špičky Spojených států jsou čím dál starší, upozorňují v posledních dnech americká média. Pozornost k tématu tentokrát nepřitáhl žádný přešlap 80letého prezidenta Joea Bidena, nýbrž potíže dvou ještě starších členů amerického Senátu. Medián věku v této komoře Kongresu se dostal na rekordních 65 let, uvádí list The Washington Post (WP).
Dosavadním lídrem skotské politické scény je Skotská národní strana. Po změně vedení a finančním skandálu však ztrácí podporu. To by mohla být vhodná chvíle, aby se do popředí dostaly problémy, které jsou možná palčivější než snahy o nezávislost.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Po jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to podle tiskových agentur oznámil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok. Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly.
Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a který má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Jedná se o první část tohoto vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy.
Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou.
Schodek hospodaření státu byl v červnu nižší téměř o 56 miliard korun než květnový rekord, ministři jsou s vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Lidovecký šéf zemědělství Výborný dokonce soudí, že je vše na dobré cestě k tomu, aby stát dokázal dodržet schodek naplánovaný na letošní rok. Červen je pro vládu dobré alibi, zvlášť když ministrovi financí škrty za dvacet miliard pro letošek zatrhli. Není potřeba být velký pesimista na to, aby jeden vládní optimismus nesdílel.
Spojené státy a Čína mají značné neshody, ale mohou mít zdravé vztahy, je přesvědčena americká ministryně financí Janet Yellenová. Řekla to v Pekingu na závěr své čtyřdenní návštěvy. Ta měla stejně jako červnová cesta šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do asijské země přispět ke zlepšení vztahů obou velmocí.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
