Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala, řekl podle agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde „ani pomyslet“ na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Reportéři tiskové agentury The Associated Press (AP) nebudou mít přístup do Oválné pracovny ani do vládního speciálu Air Force One, oznámil Bílý dům.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Rubl a ruské akcie prudce posilují po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ruská měna se obchoduje vůči dolaru nejdráž od září. Hlavní index moskevské burzy MOEX přidává přes šest procent poté, co ve středu posílil o 5,8 procenta. Trump a Putin spolu ve středu večer mluvili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Moskva se ale obává rostoucích ekonomických rizik, vyplývá podle agentury Reuters z interní zprávy připravené pro diskusi v ruské vládě.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
