Kanada v neděli poslala po opravě turbínu pro plynovod Nord Stream 1 do Německa, píše list Kommersant s odvoláním na informované zdroje. Pokud nebudou žádné problémy s logistikou a na celnici, měla by podle listu turbína dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní. Nord Stream 1 se proto nerozjede v pátek, jak bylo plánováno, ale asi až o týden později.
Kde vezme Česko zemní plny na příští sezonu? Zase z Ruska? A co v případě, že Putin plyn Evropě vypne? Pokud by se tak stalo, byl by to ekonomický kolaps Česka. Na ruském plynu jsme zcela závislí.
Sledujte německého ministra hospodářství Roberta Habecka. Stal se z něj hrdina podobný legendárnímu Jean-Paulu Belmondovi. Chvilku je tady, pak zase tam, hasí jeden průšvih za druhým. Tedy, vlastně hasí jediný, ale klíčový průšvih. Plyn. V Arábii dojednával kontrakty zkapalněného plynu, který by nahradil ten ruský. Začátkem března dohodl výstavbu terminálu v severoněmeckém Brunsbüttelu nedaleko Hamburku.
Aktuální zvýšení ceny plynu bude dvojnásobné oproti tomu poslednímu z konce roku 2021. Zákazníků, kteří mají cenu zafixovanou, se aktuální zdražení nedotkne.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Evropa zažila nejdivočejší rok s plynem, velké firmy si půjčovaly, mnohé malé se položily. Nouzově si musel vypůjčit 10 miliard eur také německý energetický gigant Uniper, aby nebyl vyhozen z obchodování na komoditní burze, píše Bloomberg.
Problémy s dodávkami zemního plynu pokračují, i když cena suroviny spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje.
Vláda Petra Fialy chce plyn i z jiných zdrojů než z Ruska. Plánuje proto získat podíl v přístavním terminálu na zkapalněný plyn. Podle expertů to nedává smysl.
Fakt, že plynovodem Jamal v sobotu přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy v zásobování elektrickou energií, teplem i vodou.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
Pražská burza poprvé v tomto týdnu oslabila, index PX dnes klesl o 1,21 procenta na 2761,01 bodu. Nejvíc odepisovaly akcie Monety, ztrácely i cenné papíry Komerční banky, pojišťovny VIG či zbrojovky Colt, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ nebo bankovní skupiny Erste zakončily v kladných číslech.
Česká koruna podruhé v řadě oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru to bylo ve srovnání se středečním závěrem o tři haléře na 24,33 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o sedm haléřů, když se obchodovala za 20,41 Kč/USD.
Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků. Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se dnes podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
Americká chemická skupina ⚗ Dow zruší 4500 pracovních míst, což odpovídá asi 13 procentům její celkové pracovní síly. Propouštění je součástí rozsáhlé restrukturalizace, jejímž cílem je zvýšit ziskovost alespoň o dvě miliardy dolarů (40,7 miliardy korun), uvedla firma. Ta zároveň stále více využívá automatizaci a umělou inteligenci (AI).
Pokud by Ukrajina projevila zájem o letouny L-39 Skyfox, bylo by možné dodat první kusy na začátku příštího roku,uvedl prezident výrobce letadel Aero Vodochody Viktor Sotona. Univerzální skyfoxy by mohla Ukrajina využít namísto čtyř letounů L-159 české armády, o které projevila zájem už dříve, avšak podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by prodej nebyl z českého pohledu výhodný.
Číst více
Japonská automobilka Toyota Motor Corp. zůstala již šestým rokem za sebou největším prodejcem aut na světě. Prodej společnosti za rok 2025 stoupl o 4,6 procenta na rekordních 11,32 milionu vozů. Prodej podpořila silná poptávka po hybridních vozech v Severní Americe. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že nebere úplně vážně stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), podle kterého je návrh státního rozpočtu na letošní rok v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Předseda rady Mojmír Hampl bere Babišova slova s nadhledem. Je běžné, že politici mění názory na stanoviska rady podle toho, zda jim vyhovují, uvedl Hampl.
Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 46,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), zbývající část jsou peníze ze strukturálních fondů a ze společné zemědělské politiky unie. Uvedlo to ministerstvo financí. V roce 2024 byla čistá pozice Česka vůči unii 84,5 miliardy korun.
Číst více