Klíčovým motivem překvapivého vpádu ukrajinských vojsk do kurské oblasti v Rusku je snaha zvýšit vyjednávací sílu Kyjevu, soudí vojenští stratégové. Ukrajina by ovšem mohla získat i silnější pozici specifičtěji stran zajištění dodávek ruského plynu, eventuálně se snažit Rusko „vyšachovat“ z možnosti přes její území dodávat plyn do EU ještě i za horizontem letošního roku.
Arbitrážní soud ruského Severozápadního okruhu potvrdil dřívější soudní rozhodnutí, které zakazuje českému provozovateli sítě plynovodů Net4Gas pokračovat v řízení proti ruské společnosti Gazprom Export v zahraničí, informovala ruská státní tisková agentura TASS. Česká společnost v reakci odkázala na svá dřívější vyjádření ke kauze. V nich uvedla, že se zákazem řídit nebude, protože rozhodnutí ruských soudů je v rozporu s mezinárodním právem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii.
Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Geologové a vrtaři Moravských naftových dolů (MND) dokončují nejhlubší vrt za uplynulá tři desetiletí. Průzkum se koná u obce Krumvíř na Břeclavsku. Finální hloubka je 4,34 kilometru a kompletně vyvrtáno bude v druhé polovině června. Průzkumný vrt slouží k objevení významného ložiska ropy a plynu na jižní Moravě.
Energetické a těžební společnosti MND podnikatele Karla Komárka klesly loni tržby na čtvrtinu, činily necelých 56 miliard korun. Také zisk se propadl z 3,2 miliardy na 806 milionů korun. Důvodem je pokles cen energií na velkoobchodním trhu. Zatímco tržby se vrátily zhruba na úroveň let 2018 až 2020, zisk byl i přes pokles výrazně vyšší než v řadě předchozích let, vyplývá z výroční zprávy, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Německo chce zrušit kontroverzní poplatek za tranzit plynu, na který si stěžují některé země EU, včetně České republiky. Řekl to dnes státní tajemník pro hospodářské záležitosti Sven Giegold s tím, že se na tom dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela rozhodnutí Německa ocenil.
Provozovatel zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ loni meziročně víc než ztrojnásobil provozní zisk na 1,397 miliardy korun. Tržby stouply téměř o polovinu na 2,473 miliardy korun. Společnost, kterou loni na podzim převzal stát, oproti předloňsku zvýšila také čistý zisk na 2,6 miliardy korun, což pozitivně ovlivnila jednorázová změna účetní hodnoty dlouhodobých aktiv.
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, a to nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o 17 procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
