Zahájení kroků k přijetí eura, tragédie z Filosofické fakulty i komentáře na adresu populistů. To jsou některá z témat novoročního projevu, který poprvé v roli prezidenta přednesl Petr Pavel. Zde je kompletní znění projevu, které přinesl server hrad.cz.
Senát ve středu po dlouhé rozpravě schválil vládní konsolidační balíček. Už chybí jen podpis prezidenta Pavla. Toho na úterní schůzce šéf odborářů Josef Středula vyzval, aby soubor převážně daňových změn vetoval.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vyzval prezidenta Petra Pavla, aby vetoval vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí.
Úvodní řeč Petra Pavla před rozdáváním vyznamenání byla utrpením nejenom pro řečníka. Dlouhý monotónní proslov plný klišé. Jako by ho napsal nějaký univerzální píárista, kterého si snad naši přední představitelé mezi sebou půjčují.
Prezident Pavel otevřel debatu kolem možného zrušení práva veta členských států Evropské unie. Nikoli v Česku, ale nečekaně v belgických Bruggách. Debata s vládou o úloze Česka v EU či jeho postojích ke Slovensku by hlavě státu rozhodně prospěla. Nebo že by hlava státu a její přítel po boku nevěděli, kdo odpovídá za českou zahraniční politiku? Možná proto, že vědí, si klidně pouští ústa na špacír.
Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje, uvedl Pavel na debatě v blanenském kině. Doplnil však, že vláda podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.
Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, uvedl v projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Připomněl také, že následky ruské invaze pociťuje celý svět vzhledem k ohrožení potravinové bezpečnosti způsobené ruskou blokádou ukrajinských přístavů.
Slováci ze zahraničních politiků nejvíce důvěřují českému prezidentu Petru Pavlovi, důvěru v něj má 38 procent dotazovaných. Na druhém místě je maďarský premiér Viktor Orbán s 36 procenty, třetí se s minimálním odstupem umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému věří 35 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro slovenskou televizi Markíza.
Prezident Pavel dal vládním politikům na vědomí, že není žádný „hej nebo počkej“ a předvedl, jak se má podle něj chovat odpovědný státník. Penzijní novelu podepsal navzdory některým výhradám. Jak řekl, jako celek jde správným směrem. Zároveň apeloval na respektování lhůty pro posouzení zákonů dané ústavou - ovšemže obecně. Jestli si někdo myslí, že postup hlavy státu byl jen naschvál Fialovu kabinetu, je úplně vedle. Nakonec, termín podpisu potřebný pro zamýšlenou platnost novely překročil prezident o jediný den. Třeba to erár připraví jen o pár milionů a ne miliardy korun, jak tvrdí premiér.
Prezident Petr Pavel i přes výhrady podepsal vládní penzijní novelu, která mimo jiné zpřísňuje pravidla předčasných důchodů a upravuje řádné lednové valorizace penzí. Nynější mimořádné valorizace, které nastávají při vyšším růstu cen, nahradí dočasný přídavek. Fiala Pavlův podpis ocenil.
Prezident Petr Pavel dosud neodepsal novelu zákona, která zpřísní pravidla předčasných penzí a zpomalí jejich valorizaci. Nicméně jeho váhání by nemělo nijak ovlivnit řádnou valorizaci důchodů v lednu 2024.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
