Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafáhu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově, nebo zčásti, píše server The Times of Israel (ToI). Tel Aviv tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), podle něhož má Izrael mimo jiné zastavit ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, především aby předešel dalšímu umírání a utrpení palestinských civilistů.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Minulý měsíc v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy.
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to ve středu (dnes brzy ráno středoevropského letního času) podle agentur AP a Reuters řekl v rozhovoru stanici CNN.
Spojené státy se nedomnívají, že se Izrael dopustil genocidy během bojů v Pásmu Gazy. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný představitel americké administrativy. Reagoval tak na zprávu, kterou oficiálně představí zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová. Podle ní izraelská ofenziva v Pásmu Gazy svým rozsahem a provedením nese znaky genocidy.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás.
Americký miliardář Elon Musk oznámil, že jeho satelitní komunikační systém Starlink poskytne své služby mezinárodně uznaným humanitárním organizacím v Pásmu Gazy. Informoval o tom izraelský deník The Times of Israel.
Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyn“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
