Ukrajinský prezident dnes míří na návštěvu Německa, kde vládu přebírá velká koalice vedená kancléřem Friedrichem Merzem. Ještě před setkáním Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina pro letošek potřebuje dalších minimálně 30 miliard dolarů, aby byla schopná pokračovat v obraně vlasti a Evropy před útoky ruských vojsk.
Jak dostat více zájemců do armády nebo do řad aktivních záloh? To je úkol pro vedení Armády ČR i ministerstvo obrany. Jejich vedení letos zaznamenává zvýšený zájem o službu. Pomáhá i nové virtuální rekrutační středisko.
Slovenský výrobce munice MSM Group, který patří pod společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, dokončil převzetí německého průmyslového parku Walsrode s výrobou nitrocelulózy. Výši transakce holding ve sdělení neuvedl, podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy šlo o obchod za miliardy korun.
Švédsko předložilo České republice novou nabídku na prodloužení využívání bojových letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat 12 gripenů místo nynějších 14, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo zhruba 16,65 miliardy korun. České ministerstvo sdělilo, že aktuální nabídka je cenově výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nabídku nyní vyhodnocuje. Další miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Evropský automobilový sektor je v chaosu a dodavatelé komponentů začínají hledat odbyt u zbrojovek. Aktuálně se jedná o nejrychleji rostoucí průmyslový sektor v Evropě.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Investoři do státních dluhopisů zažívají aktuálně jízdu na horské dráze. Může za to volatilní geopolitický vývoj především ve Spojených státech. Ten ale ovlivňuje i zbytek světa a Evropu především. Německé dluhopisy investorům nesou o 15 procent více než před měsícem.
Největší evropský výrobce munice Rheinmetall překonal automobilový koncern Volkswagen a stal se největší německou firmou podle tržní kapitalizace. Zpráva je další nejnovější známkou rostoucí poptávky investorů po akciích firem z obranného průmyslu, uvedla agentura Reuters.
Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 procenta HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
