Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku. Söder se už dříve vyslovil pro výstavbu malých reaktorů nové generace a na prosincovém setkání s premiérem Petrem Fialou v Praze podpořil spolupráci s Českem v této oblasti.
Přes 200 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Nové údaje rovněž ukázaly, že Spojené státy se loni vrátily na pozici největšího obchodního partnera Německa. Sesadily tak z této pozice Čínu, která se na ní nacházela od roku 2016.
Německá maloobchodní skupina Rewe dostala v Rakousku pokutu 70 milionů eur (1,76 miliardy korun) za porušení antimonopolních pravidel. Informovala o tom agentura APA, podle které jde o nejvyšší pokutu, jaká kdy byla v zemi za podobný prohřešek vyměřena. Firma, která provozuje obchody Billa, měla původně zaplatit 1,5 milionu eur, nejvyšší soud ale pokutu mnohonásobně zvýšil.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Německo po únorových volbách, pokud vedení země převezme konzervativní unie CDU/CSU, čekají radikální změny nejen v migrační politice, ale také v té hospodářské a energetické. V dnes zveřejněném rozhovoru s ekonomickým listem Handelsblatt to prohlásil bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder.
Ve věku 81 let zemřel dnes po krátké nemoci bývalý německý prezident Horst Köhler. S odvoláním na úřad německé hlavy státu o tom dnes informovala agentura DPA. Köhler byl prezidentem v letech 2004 až 2010. Z funkce sám překvapivě odstoupil, a to jako první německý poválečný prezident. Zdůvodnil to tehdy tlakem po svých sporných výrocích o nasazení německých vojáků v zahraničí.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Šéf Adidasu Björn Gulden chce propustit v německé centrále zhruba každého jedenáctého zaměstnance. Uvádí to zdroj agentury Reuters. O plánech na propouštění už dříve informoval německý list Manager Magazin.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
