Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
Část příjmů ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii bude vynaložena na dodávky munice pro Ukrajinu, kterou pořídí Česká republika.
Munice pro bojující Ukrajinu z české muniční iniciativy byla podle senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20 tisíc kusů méně. Senátor to řekl na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky, které předsedá a která tam měla toto téma projednávat. Komise nakonec bod z jednání pro dnešek vyřadila. Někteří členové komise poukazovali na to, že materiál dostali až v pondělí večer. Doporučovali také, aby se bod řešil v utajeném režimu.
Česko na iniciativu na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu přispělo téměř 866 miliony korun, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Peníze vyčleněné českou vládou budou podle ministerského předsedy vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group.
Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.
Polovina nakoupených dělostřeleckých nábojů nemůže být dodána na Ukrajinu tak rychle, jak bylo plánováno. U některých nábojů je totiž potřeba doplnit chybějící komponenty. Listu Financial Times (FT) to řekl majitel české společnosti Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad, jehož firma pořizuje jménem české vlády v rámci české iniciativy na pomoc Ukrajině dělostřelecké granáty v Africe nebo Asii. Podle Strnada vzrostly také ceny munice.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
