Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna. Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky ropy z ruského ropovodu Družba. Uvedl to státní provozovatel ropovodů Mero.
Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky. Státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Ropovodem Družba do Maďarska, na Slovensko i do Česka znovu proudí ruská ropa, oznámily dotčené strany. Potrubí ale po odstávce funguje zatím se sníženým tlakem. Družba přivádí ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky, kvůli raketovému útoku ale byla na ukrajinském území od úterního večera mimo provoz.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do České republiky zatím pokračují bez přerušení, využívány jsou totiž operativní zásoby ropy na Slovensku. Uvedla to společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Směrem na Slovensko jsou ovšem dodávky dál zastaveny, ropovod je dočasně odstavený kvůli technickým problémům způsobených výpadkem proudu na Ukrajině.
Dodávky ropy do Česka ropovodem Družba by mohly být obnoveny v pátek, nebo v sobotu. České televizi to řekl předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Ropa už podle něj teče na Slovensko i do Maďarska. Mero vlastní a provozuje ropovody Družba a IKL na českém území.
Zbrojařská skupina CSG podnikatele Michala Strnada se 🤝 dohodla na vytvoření společného podniku mezi svou ázerbájdžánskou divizí Excalibur Army Azerbaijani a nejmenovaným lokálním partnerem. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Investice do reklamy a marketingu loni podle odhadu Asociace komunikačních agentur 📈 stouply o desetinu na 164,8 miliardy korun. Letos čeká mírnější růst o 5,5 procenta na téměř 174 miliard korun.
Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí 👩 Alena Schillerová (ANO) na síti X. Vláda podle ní rozhodla dnes o věci jednomyslně. Podrobnosti neuvedla, očekávají se od tiskové konference.
U federálního soudu v Kalifornii výběrem poroty začíná proces, v němž se proti sobě postaví 👬 dva miliardáři z technologického sektoru - Elon Musk a Sam Altman. Musk žaluje Altmana za to, že společnost OpenAI se pod jeho vedením podle Muskova názoru odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci ku prospěchu lidstva.
Starší byty a 🏠 rodinné domy v České republice přestaly v prvním čtvrtletí zdražovat a jejich ceny spíše stagnovaly. Oproti konci loňského roku ceny v obou případech vzrostly v průměru o procento. Metr čtvereční v bytech se tak prodával za 119 202 korun a v rodinných domech za 66 787 korun.
V Česku v prvním čtvrtletí přibylo 5799 firem, zhruba o 1000 víc než ve stejném období loňského roku. Vzniklo 10 312 podniků, meziročně o 1️⃣9️⃣ procent víc. Zaniklo 4513 firem, o tři procenta méně než před rokem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Japonské akcie dnes 📈 posílily a jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků, náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Trh reaguje na zprávy, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nepostupují, zatímco Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Severomořská ropa Brent krátce po 8:30 středoevropského letního času vykazovala nárůst o více než dvě procenta a blížila se ke 108 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala téměř dvě procenta a nacházela se nad 96 dolary za barel.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.