Ministerstvo práce předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se změní platové tarify pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách. Odbory si návrh prošly a nyní zveřejnily protinávrh. Stále trvají na nárůstu platů od ledna o deset procent pro všechny státní zaměstnance.
Sněmovna ve středu schválila reformu sociálních podpor. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Ministr Jurečka připravil svou reformou sociálních dávek. Jde ale o nehotový polotovar, plný děr a vnitřních chyb. Chce ho však protlačit a politicky prodat jako svůj reformní úspěch. Má ambici lépe zacílit podporu na potřebné a motivovat je k práci, ale kvůli chybám se může stát úplný opak. Teď je poslední možnost návrh ve sněmovně opravit. Ministře Jurečko, do toho.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
Návrh resortu práce a sociálních věcí na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř čtrnáct procent, což by znamenalo, že například plat předsedy vlády by přesáhl 300 tisíc korun, vyvolal pořádné pozdvižení. O to větší, že politici se zaštiťovali Ústavním soudem – my nic, to oni. Soud ovšem rozhodoval o platech v justici a politikům vzkázal, že jejich platy se rozhodně nezabýval. Ze zvyšování platů ústavních činitelů nakonec nejspíš nic nebude. Každopádně, premiérovi Petru Fialovi by prospělo, kdyby ve Strakově akademii vznikla „Kancelář pro uvádění vládních příběhů na pravou míru".
Sporná vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v pátečním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Šéf rezortu Stanjura počítá s deficitem 230 miliard korun, podle rozpočtových pravidel smí schodek dosáhnout 231 miliardy. Vláda může koncept státních financí ještě upravit, teoreticky je k mání jedna miliarda korun. O další peníze už se hlásí Práti, jistě nebudou jediní. Smlsne si samozřejmě opozice, v klidu může oficiálně zahájit ostrou fázi volební kampaně. Vládní strany už s ní začaly.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Koalice se na změně dohodla. Návrh její poslanci příští týden doplní ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
