Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Jurečka navrhuje růst tarifních částek od ledna o pět, nebo o sedm procent. Odbory požadují přidání o devět až deset procent.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
Návrh resortu práce a sociálních věcí na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř čtrnáct procent, což by znamenalo, že například plat předsedy vlády by přesáhl 300 tisíc korun, vyvolal pořádné pozdvižení. O to větší, že politici se zaštiťovali Ústavním soudem – my nic, to oni. Soud ovšem rozhodoval o platech v justici a politikům vzkázal, že jejich platy se rozhodně nezabýval. Ze zvyšování platů ústavních činitelů nakonec nejspíš nic nebude. Každopádně, premiérovi Petru Fialovi by prospělo, kdyby ve Strakově akademii vznikla „Kancelář pro uvádění vládních příběhů na pravou míru".
Sporná vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v pátečním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Šéf rezortu Stanjura počítá s deficitem 230 miliard korun, podle rozpočtových pravidel smí schodek dosáhnout 231 miliardy. Vláda může koncept státních financí ještě upravit, teoreticky je k mání jedna miliarda korun. O další peníze už se hlásí Práti, jistě nebudou jediní. Smlsne si samozřejmě opozice, v klidu může oficiálně zahájit ostrou fázi volební kampaně. Vládní strany už s ní začaly.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Koalice se na změně dohodla. Návrh její poslanci příští týden doplní ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Starobní důchod v Česku se od ledna zvýší v průměru o 355 korun. Činit by měl příští rok 21 059 korun.
Do konce prázdnin by mohli mít lidé v Česku jasno, jak by mohlo od příštího desetiletí pokračovat zvyšování důchodového věku. Debatu o podobě posouvání věkové hranice i dalších opatření by chtěl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uzavřít do konce srpna.
Lotyšská vláda plánuje zavést 300procentní clo na dovoz obilí 🌾 z Ruska a Běloruska, píše Reuters. Představitelé Lotyšska a sousední Litvy minulý týden oznámili, že zvažují zastavení přepravy ruského obilí přes své přístavy. Řekli to poté, co Moskva tento tranzit zintenzivnila v reakci na ukrajinské útoky na své přístavy v oblasti Baltského moře.
Britský král 👑 Karel III. informoval vládní představitele, že jeho mladší syn Harry s manželkou Meghan po návratu do Spojeného království zůstávají neaktivními členy královské rodiny. Informovala o tom stanice BBC. „Ve stručnosti, jejich pozice je podobná soukromým občanům s obchodními a charitativními zájmy,“ uvádí králův dopis.
Pražská burza opět dosáhla rekordu 🔝, už počtvrté zhruba za jeden měsíc. Index PX dnes stoupl 💪 o 0,18 procenta na 2817,81 bodu. Většina hlavních emisí dnes posilovala, či stagnovala. K růstu dnes pomohlo hlavně posílení akcií ČEZ, Monety a zbrojovky Colt CZ. Cenné papíry ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu, zdražily o 0,22 procenta na 1383 korun.
