V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Kanadské provincie v čele s Ontariem stahují z prodeje americký alkohol v reakci na cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz kanadského zboží do USA. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady, pokud budou splňovat podmínky stávající dohody o volném obchodu. Píše to agentura Reuters a odvolává se přitom na sdělení Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Elon Musk leží v žaludku statisíců Kanaďanů. Ti v petici vyzývají, aby nejbohatšímu muži planety bylo odebráno kanadské občanství i cestovní pas. Musk se jejich snaze vysmívá.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
Stačily dohromady pouze tři telefonáty – navíc se začínající prezidentkou-novickou a naopak s už jen dosluhujícím premiérem, „chromou kachnou“ –, aby americký prezident Donald Trump vzal během pár hodin zpět svůj vlajkový slib. Který původně, loni, zněl tak, že hned první den v Bílém domě uvalí na obě sousední země 25procentní clo, jež bude držet tak dlouho, dokud přeshraniční příliv ilegální imigrace i fentanylu neustane.
Americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají, oznámili po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americký prezident Donald Trump. O nejméně 30 dnů se uvalení cel odkládá také, pokud jde o kanadské zboží, uvedl pak kanadský premiér Justin Trudeau po druhém telefonátu s Trumpem. Ten to posléze potvrdil. Informují o tom agentury AP a Reuters.
Tomu se říká obchodní válka: po vyhlášení cla na Kanadu, ke kterým přistoupila Trumpova administrativa, se stupňuje odveta. Nyní Ontario torpédovalo smlouvu se Starlinkem.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
