Ve Spojených státech začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku, informují agentury. Evropská unie v reakci na to od příštího měsíce zavede protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun), píše Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady, pokud budou splňovat podmínky stávající dohody o volném obchodu. Píše to agentura Reuters a odvolává se přitom na sdělení Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Elon Musk leží v žaludku statisíců Kanaďanů. Ti v petici vyzývají, aby nejbohatšímu muži planety bylo odebráno kanadské občanství i cestovní pas. Musk se jejich snaze vysmívá.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
Stačily dohromady pouze tři telefonáty – navíc se začínající prezidentkou-novickou a naopak s už jen dosluhujícím premiérem, „chromou kachnou“ –, aby americký prezident Donald Trump vzal během pár hodin zpět svůj vlajkový slib. Který původně, loni, zněl tak, že hned první den v Bílém domě uvalí na obě sousední země 25procentní clo, jež bude držet tak dlouho, dokud přeshraniční příliv ilegální imigrace i fentanylu neustane.
Americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají, oznámili po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americký prezident Donald Trump. O nejméně 30 dnů se uvalení cel odkládá také, pokud jde o kanadské zboží, uvedl pak kanadský premiér Justin Trudeau po druhém telefonátu s Trumpem. Ten to posléze potvrdil. Informují o tom agentury AP a Reuters.
Tomu se říká obchodní válka: po vyhlášení cla na Kanadu, ke kterým přistoupila Trumpova administrativa, se stupňuje odveta. Nyní Ontario torpédovalo smlouvu se Starlinkem.
Kanaďané v reakci na cla, která na kanadské zboží uvalil americký prezident Donald Trump, začali rušit cesty do Spojených států a bojkotovat americký alkohol a další produkty. Trump v sobotu podepsal nařízení, které zavádí 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady i Mexika. Ačkoli Trump uvalení cel avizoval už v předvolební kampani, pro mnohé Kanaďany je uskutečnění tohoto kroku šokem, uvedla dnes agentura Reuters.
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
