Napětí mezi Kanadou a USA neutichá. Od Trumpových výroků o tom, že by se měla Kanada stát 51. státem Spojených států, přes zavádění cel, se nyní nervozita přesunula na státní hranice.
Ve Spojených státech začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku, informují agentury. Evropská unie v reakci na to od příštího měsíce zavede protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun), píše Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise.
Spojené státy od středy zvýší clo na dovoz veškeré oceli a hliníku z Kanady na 50 procent. Od dubna pak výrazně zvýší i cla na dovoz aut, pokud Kanada jiná cla nesníží. Na sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Spojené státy původně avizovaly, že clo na ocel a hliník se zvýší na 25 procent. Nastupující kanadský premiér Mark Carney označil nejnovější Trumpova cla za útok na kanadské rodiny, pracovníky a firmy.
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Nástupcem kanadského premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany byl zvolen bývalý guvernér centrální banky Mark Carney, informují zahraniční tiskové agentury.
Kanadské provincie v čele s Ontariem stahují z prodeje americký alkohol v reakci na cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz kanadského zboží do USA. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady, pokud budou splňovat podmínky stávající dohody o volném obchodu. Píše to agentura Reuters a odvolává se přitom na sdělení Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Elon Musk leží v žaludku statisíců Kanaďanů. Ti v petici vyzývají, aby nejbohatšímu muži planety bylo odebráno kanadské občanství i cestovní pas. Musk se jejich snaze vysmívá.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
