Napětí mezi Kanadou a USA neutichá. Od Trumpových výroků o tom, že by se měla Kanada stát 51. státem Spojených států, přes zavádění cel, se nyní nervozita přesunula na státní hranice.
Ve Spojených státech začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku, informují agentury. Evropská unie v reakci na to od příštího měsíce zavede protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun), píše Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise.
Spojené státy od středy zvýší clo na dovoz veškeré oceli a hliníku z Kanady na 50 procent. Od dubna pak výrazně zvýší i cla na dovoz aut, pokud Kanada jiná cla nesníží. Na sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Spojené státy původně avizovaly, že clo na ocel a hliník se zvýší na 25 procent. Nastupující kanadský premiér Mark Carney označil nejnovější Trumpova cla za útok na kanadské rodiny, pracovníky a firmy.
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Nástupcem kanadského premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany byl zvolen bývalý guvernér centrální banky Mark Carney, informují zahraniční tiskové agentury.
Kanadské provincie v čele s Ontariem stahují z prodeje americký alkohol v reakci na cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz kanadského zboží do USA. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady, pokud budou splňovat podmínky stávající dohody o volném obchodu. Píše to agentura Reuters a odvolává se přitom na sdělení Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Elon Musk leží v žaludku statisíců Kanaďanů. Ti v petici vyzývají, aby nejbohatšímu muži planety bylo odebráno kanadské občanství i cestovní pas. Musk se jejich snaze vysmívá.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.