Českou ekonomiku i v roce 2022 výrazně ovlivní celosvětová pandemie covidu. V roce 2022 by měl český hrubý domácí produkt (HDP) růst o čtyři procenta, což znamená, že na úroveň předpandemických hodnot se české hospodářství dostane pravděpodobně na konci roku 2022. To jsou jen některé ze závěrů analýzy ekonomického výhledu Deloitte pro rok 2022.
Evropská komise předpokládá, že v roce 2022 vykáže inflace v ČR průměrné tempo pouze 3,4 procenta. To je výrazně nižší odhad, než jaké nedávno předložily Česká národní banka i ministerstvo financí. Ty předpokládají, že inflace dosáhne úrovně 5,6, resp. 6,1 procenta.
Přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích spolu s energetickou krizí a rozjetou inflací brzdí post-pandemický restart české ekonomiky. Oživení bude pomalejší, shodli se ekonomové České bankovní asociace (ČBA). V nové makroekonomické prognóze tak snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky jak pro letošní, tak příští rok. Letos český hrubý domácí produkt (HDP) poroste jen o 2,6 procenta, příští rok zrychlí na 3,9 procenta. Ještě v srpnové prognóze přitom asociace počítala letos s růstem HDP o 3,4 procenta a příští rok o 4,5 procenta.
Hrubý domácí produkt v letošním roce poroste pouze o 2,5 procenta, v příštím roce o 4,1 procenta. Aktuální odhad ministerstva financí je tak horší než při poslední prognóze ze srpna, kdy letos mělo HDP stoupnout o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Téměř dvojnásobně pak rezort Aleny Schillerové (ANO) zvýšil odhad inflace pro rok 2022 – v srpnu počítala s 3,5 procenta, nyní by to mělo být 6,1 procenta. „Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem,“ uvedlo ministerstvo.
Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky.
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta, což je méně, než předpokládali analytici.
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy korun na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,7 procenta.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu Český statistický úřad.
Česká republika měla ve druhém čtvrtletí v celkovém srovnání se zeměmi EU podprůměrný meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP).
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí po dvojité recesi způsobené koronavirovou pandemií opět vzrostla, a to o 2,1 procenta.
