Spojené státy ostrov Grónsko nezískají, uvedl nový premiér této arktické země Jens-Frederik Nielsen. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí nad rozlehlým ostrovem převzít kontrolu.
Stovky lidí demonstrovaly v grónském hlavním městě Nuuk proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura DPA. Trump ve čtvrtek znovu vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy Grónsko anektují. Ostrov obývá přibližně 56 tisíc lidí. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Grónský premiér Múte Egede následně oznámil, že svolá lídry stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj vůči Trumpovi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Trump o záměru připojit Grónsko ke Spojeným státům hovořil už dříve.
Grónsko míří k nezávislosti, potvrdily i výsledky včerejších voleb. Je to jejich právo a je to zcela pochopitelné. Není však radno sedat na lep vábení Spojených států. Donald Trump slibuje ráj na zemi, ale jeho přístup je ryze koloniální. Dánsko může Gróňanům nabídnout to, čeho Trump není schopen – důstojné partnerství.
V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, začaly v 09:00 místního času (12:00 středoevropského času) předčasné parlamentní volby, které rozhodnou o složení místního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.
Zájem amerického prezidenta o arktický ostrov otřásl kampaní před volbami, které se uskuteční 11. března. Prakticky v každých volbách po téměř půlstoletí slibovali grónští politici zesílený tlak na nezávislost na Dánsku. A po každých volbách se to nestalo. Ale letos, kdy americký prezident Donald Trump nepokrytě hlásá své grónské vize, se nezávislost katapultovala na vrchol volebních programů.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Politici v evropských metropolích jako na trní vyčkávají, zda na někoho z nich Spojené státy nevytáhnou s armádou. To je trochu jiný model euroatlantického „partnerství“, než na který jsme byli dosud zvyklí. Jak se říká, kdo potřebuje nepřátele, když tohle jsou jeho spojenci? Evropa si musí vybrat, na které straně stojí.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Dánsko poslalo soukromé zprávy přípravnému týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž vyjádřilo ochotu diskutovat o zvýšení bezpečnosti Grónska nebo posílení americké vojenské přítomnosti na tomto arktickém ostrově. S odkazem na dva nejmenované zdroje o tom informoval server Axios.
Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz. Prezident Harry Truman svého času nabízel Dánům za ostrov 100 milionů dolarů ve zlatě.
Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen
Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. Dnes to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více