Hlavní index německých akcií DAX stoupl o 1,3 procenta a poprvé přesáhl hranici 19.000 bodů. Akciím v Německu a Evropě pomáhá středeční oznámení americké centrální banky (Fed), že poprvé po více než čtyřech letech sníží základní úrokovou sazbu. Hranici 18.000 bodů překonal hlavní německý akciový index v polovině března a hranici 17.000 bodů v polovině loňského prosince.
Draghiho čerstvá zpráva o neutěšeném stavu ekonomiky EU je v dílčích aspektech své kritiky samozřejmě správná. Ostatně konečně uceleně pojmenovává řadu problémů, na které někteří ekonomové už přes deset let soustavně upozorňuji – a dokládají těžko zpochybnitelnými daty.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost, uvedli bývalý italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.
Americká ekonomika zdravá. Údaje o zaměstnanosti z posledních měsíců jsou signálem měkkého přistání, nikoli recese, uvedla ministryně financí USA Janet Yellenová.
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz se domnívá, že Federální rezervní systém by měl na svém nadcházejícím zasedání snížit úrokovou sazbu o půl procentního bodu, píše server CNBC.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
