I přes optimismus, který v poslední době zavládal při zprávách o růstu ekonomiky Ruska, čekají rozlohou největší zemi světa těžké časy. Pro server CNBC to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta.
Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Rok 2024 bude podle portfolio manažerů a ekonomů na trzích podobně složitý jako rok předchozí. Ten sice přinesl nakonec velké zisky, většinu z nich ale dodaly až rapidní nárůsty v posledním čtvrtletí. Navíc se zdaleka nedařilo všem. V letošním roce pak bude mít na trzíc hlavní slovo efekt známý pod zkratkou FOMO, Fear-of-Miss-Out, tedy strach z minuté příležitosti. Kde se tento efekt projeví nejvíc?
Německo není nemocným, ale unaveným mužem Evropy. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v panelové diskusi řekl německý ministr financí Christian Lindner. Německo teď potřebuje hlavně silnou kávu, dodal obrazně ministr s odkazem na přetrvávající ochablost německé ekonomiky a nutnost strukturálních reforem.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu se hovoří o mnoha tématech od umělé inteligence, přes zdanění bohatých po tenze mezi Západem a Čínou.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Oznámila to na základě prvního odhadu šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v České republice doporučit. Celospolečenské náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy.
