Objem zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny. Zlato tvořilo 4,19 procenta celkových rezerv, na konci loňského roku přitom podíl činil 2,94 procenta. Vyplývá to z údajů struktuře devizových rezerv. Dosud nejvyšší objem zlata měla ČNB v rezervách po rozdělení Československa na počátku roku 1993, kdy činil 63,3 tuny.
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb.
ČNB úroky nechává beze změny, v příštím roce moc klesat nebudou. Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu, čímž například sráží ceny pohonných hmot v ČR.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Ministerstvo financí USA před čtrnácti dny ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem. Tyto platby tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrdila ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.
V Srbsku skončily předčasné parlamentní 🗳️🗳️🗳️ volby, které provázela nejvyšší volební účast za více než 30 let. Mnoho médií je označilo za referendum o Aleksandaru Vučičovi, který v posledních 14 letech ovládá srbskou politiku. Televize N1 informuje, že lidé, kteří stáli ve frontách u volebních místností, budou moci svůj hlas odevzdat i po 20.00. Podle ústřední volební komise do 18.00 odvolilo 64,9 procenta lidí. Agentury napsaly, že účast byla nejvyšší od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
