Objem zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny. Zlato tvořilo 4,19 procenta celkových rezerv, na konci loňského roku přitom podíl činil 2,94 procenta. Vyplývá to z údajů struktuře devizových rezerv. Dosud nejvyšší objem zlata měla ČNB v rezervách po rozdělení Československa na počátku roku 1993, kdy činil 63,3 tuny.
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb.
ČNB úroky nechává beze změny, v příštím roce moc klesat nebudou. Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu, čímž například sráží ceny pohonných hmot v ČR.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální uvedla, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Ministerstvo financí USA před čtrnácti dny ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem. Tyto platby tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrdila ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích mírně klesají 📉. Směřují tak k největším měsíčním a čtvrtletním poklesům od počátků globální pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent odepisuje 0,15 procenta na 73,04 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí 1,26 procenta na 69,86 dolaru za barel. Investoři se zaměřují na možné rozhovory mezi USA a Íránem v Dauhá.
O aktuálním dění v české energetice dnes odpoledne jednal prezident Petr Pavel s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Hovořili spolu například o tuzemském rozvoji jaderné energetiky ☢, státní energetické koncepci nebo i o změnách ve vlastnické struktuře společnosti. Novinářům to po jednání řekl Beneš.
Společnost Veolia Energie International získala stoprocentní podíl ve své tuzemské dceřiné společnosti Veolia Energie ČR. Valná hromada v pondělí schválila nucený přechod všech zbývajících účastnických cenných papírů, čímž definitivně vytěsnila minoritní akcionáře. Uvedla to mediální zástupkyně společnosti Veolia Energie ČR Petra Losertová. Malí akcionáři dosud drží 1,94 procenta akcií. Za jejich 1,5 milionu akcií společnost zaplatí 175 milionů korun.
Číst více
Pražská burza po pondělním růstu dnes oslabila 📉. Index PX odepsal 0,19 procenta na 2567,45 bodu. Nejvýrazněji zlevnily akcie tabákové firmy Philip Morris, Monety Money Bank a výrobce nápojů Kofoly.
Kurz koruny se ve srovnání s pondělním závěrem změnil jen minimálně. K euru česká měna oslabila o jeden haléř na 24,27 Kč/EUR. K dolaru naopak o haléř posílila. Obchoduje se za 21,23 Kč/USD.
Veškeré výrobky švýcarské firmy Nestlé 🍫 přestanou do konce roku obsahovat umělá potravinářská barviva, napsala agentura Reuters. Podnik se tak stane první velkou potravinářskou společností na světě, která k takovému kroku přistoupí.
Nejvyšší soud USA odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
Rusko jedná s dalšími zeměmi o možném dovozu pohonných hmot s cílem stabilizovat domácí trh. Podle agentury DPA to dnes uvedl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Podmínkou jsou podle něj přijatelné ceny.
Alkohol přispěje ke 4000 až 5000 🚗 dopravních nehod ročně, uvedl dnes ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Celkový počet nehod činil podle policejních statistik v minulém roce 85 518, dopravní nehody spojené s konzumací alkoholu tvoří přibližně 5,85 procenta.
Britská vláda v čele s premiérem v demisi Keirem Starmerem dnes představila dlouho odkládaný dlouhodobý plán výdajů na obranu. Jeho plán počítá s navýšením výdajů na obranu o 1️⃣5️⃣ miliard liber (422 miliard korun) v příštích čtyřech letech. Celkové investice do modernizace armády tak za toto období dosáhnou téměř 300 miliard liber (8,44 bilionu korun).