Takřka devět z deseti tuzemských andělských investorů dokázalo svou investici do startupů zhodnotit. Víc než desetina z nich na ní dokonce vydělala více než desetinásobek. Průměrně do startupu andělští investoři vkládají mezi 25 a 50 tisíci eury (600 tisíc až 1,2 milionu korun). A přes 100 tisíc eur na jednu startupovou společnost investuje víc než čtvrtina investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti DEPO Ventures, advokátní kanceláře Havel & Partners a agentury CzechInvest.
Mnohé mladé nadějné firmy by stěží mohly růst bez takzvaných andělských investorů. Jejich statisíce až miliony korun rozhodnou, zda se dobrý nápad jednou změní v prosperující firmu. Andělské investování je však v Česku stále na začátku a ucelená data o chování investorů chybí. Mezinárodní syndikát andělských investorů DEPO Angels, který spadá pod skupinu DEPO Ventures, proto spustil již třetí ročník průzkumu, který v tom může udělat jasno.
Evropa má před sebou zlaté desetiletí, tedy alespoň co se technologických start-upů týče. Naznačuje to nejnovější, v pořadí sedmá zpráva společnosti Atomico o stavu evropských technologických firem. Její výsledky pro newstream.cz okomentoval partner společnosti DEPO Ventures Petr Šíma.
Česká investiční skupina Depo Ventures se stala jednou z firem, které podpořily německý start-up Evitado budující systém pro zamezení kolizím dopravních letadel. Start-up založený loni v březnu tak v rané fázi existence na svůj další vývoj získá téměř 500 tisíc dolarů (skoro 11 milionů korun) nejen od andělského fondu Depo Ventures, ale i prestižního akcelerátoru Berkeley SkyDeck a dalších andělských investorů z Asie, Evropy a USA.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
